Velká Británie zatím nezačala jednat o svém zapojení do unijního energetického trhu. Do roku 2025 přitom hodlá ztrojnásobit kapacitu propojení s kontinentem. Investoři do podmořkých kabelů tak netuší, jestli se jim vložené peníze vrátí.
Už za necelý rok a půl by měla Velká Británie vystoupit z Evropské unie. Není ale jasné, jak se Británie zapojí do evropského energetického trhu. „Musíme vědět, jak budeme provozovat interkonektory se sousedními zeměmi. Pravidla potřebujeme co nejdříve, včetně doby na jejich zavedení,“ prohlásil Mark Duffield z britského provozovatele přenosové soustavy National Grid na letošní pražské konferenci Energy Forum pořádané společností Unicorn.
Napojení Británie na zbytek Evropy je klíčové pro Irsko, protože veškerá dovážená elektřina teče na zelený ostrov právě přes britskou síť, upozorňuje poradenská společnosti KPMG. O účasti Británie v evropském energetickém trhu se teprve začne jednat v rámci rozhovorů o obchodní dohodě mezi EU a ostrovním královstvím.
„Připravujeme se zatím na dvě možnosti. Buď budeme mít přístup na unijní trh jako Norsko, nebo budeme mít postavení jako Švýcarsko, které není součástí jednotného trhu. O přijetí pravidel energetického trhu tam rozhoduje případ od případu vládní výbor,“ dodává Duffield.
Jasno potřebují mít brzy také investoři do osmi nových podmořských kabelů, které mají spojit Británii s kontinentem. Pokud je nebude možné využívat pro snadné obchodování mezi ostrovy a kontinentem, nemusí se podle některých analytiků investice vrátit.
Britská vláda plánuje, že se kapacita elektrických propojení se zbytkem Evropy do roku 2025 ztrojnásobí. Investoři už na ně vyčlenili miliardy liber. Nové podmořské kabely spojující Británii s Norskem, Belgií, Francií, Dánskem a Irskem mají síti pomoci snadněji se vyrovnat s rostoucím podílem obnovitelných zdrojů energie. Británie by díky dovozu elektřiny pro stabilizaci sítě mohla ušetřit stovky milionů eur ročně, uvádí odhady nedávné analýzy institutu Chatham House.
„Dokud existuje potřeba obchodovat s elektřinou na obou stranách kanálu La Manche, nevidím zásadní hrozbu pro náš projekt,“ uvedl letos Auke Lont, šéf norské přenosové sítě Statnett, která staví podmořský kabel z Norska do Británie. Ten by měl na ostrovy dodávat elektřinu z norských vodních elektráren po roce 2020. Zástupci britské vlády poukazují také na příklad britsko-francouzského interkonektoru, jehož stavbu schválil letos na jaře francouzský regulátor.
Londýn už letos naznačil, že chce zachovat evropská pravidla pro obchodování s elektřinou i po Brexitu. Hodlá ctít také závazky související s větším propojením mezi Británií a Evropou, protože snižuje náklady na elektřinu pro koncové zákazníky a pomáhá udržovat energetickou bezpečnost země.
Jenže bez dohody o budoucím uspořádání, ztratí v roce 2019 Velká Británie členství v klíčových organizacích, které se podílejí na přípravě energetických pravidel v Evropě jako je například sdružení provozovatelů přenosových sítí ENTSO-E, nebo sdružení evropských regulátorů ACER. „My ale potřebujeme, aby Británie zůstala členem těchto klíčových organizací a iniciativ,“ dodává Mark Duffield z National Grid.
