Do Prahy jezdí britský náměstek pro obchod a investice už od osmdesátých let. Studoval tu češtinu, posléze působil ve vedení místního Anglického gymnázia. Nepředpokládá, že by se Česko ani Evropská unie při brexitu zasazovaly o budování nových překážek pro obchod. V tom totiž mají s Velkou Británií velký přebytek. „Stavět nové bariéry by bylo zvrácené,“ říká Greg Hands.
Máte strach z brexitu?
Ne. Brexit je řadou výzev a příležitostí. Osobně jsem vedl kampaň proti brexitu, ale britský národ se jasně vyjádřil, že chce Evropskou unii opustit. Pro brexit se ve volbách vyslovilo více lidí než pro cokoli jiného v britské historii. Bylo to demokratické rozhodnutí. Nyní potřebujeme najít způsob, jak to udělat. Mělo by být společným zájmem Spojeného království a Evropské unie dosáhnout na konci vyjednávacího procesu dobré dohody.
Podle odhadů bude dopad na britský obchod dost negativní bez ohledu na to, k jakému řešení během vyjednávání dojde.
Existuje mnoho různých odhadů. Hodně jich bylo i před samotným hlasováním. Ukázalo se, že nebyly přesné. Spojené království zůstalo velmi silným místem pro investory. Britskému exportu se daří dobře. Velká Británie stále zůstává evropskou jedničkou pro zahraniční investice. Přicházejí nejen z Evropské unie, ale i ze Spojených států, Japonska, Číny. Nemohu předvídat, co se stane v budoucnu, ale v současné době jsem optimistický.
Zůstane Londýn finančním centrem?
Londýn je s přehledem evropskou finanční jedničkou. Ani dvojka a trojka, Curych a Ženeva, v Evropské unii nejsou. Jsou silnější než Frankfurt, Paříž nebo Amsterdam. Londýn má velmi dobrou pozici, aby zůstal největším finančním centrem Evropy. Ve finančních službách tam pracuje více lidí, než je celá populace Frankfurtu. Není možné, abyste něco z toho snadno přenesl z Londýna do některého evropského města. Musíme ale být opatrní, k přesunu firem samozřejmě dojít může.
Jaké řešení budoucích vztahů mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím osobně preferujete?
Snažíme se dosáhnout komplexní dohody o volném obchodu pokrývající zboží a služby k zajištění bezproblémové výměny mezi těmito dvěma trhy. Může to znít optimisticky, ale na rozdíl od jiných vyjednávání o dohodách o volném obchodu nebudeme odstraňovat bariéry. Jsem přesvědčený, že se dostaneme k dobré pozici.
Takže žádná celní unie ani společný jednotný trh?
Premiérka Theresa Mayová v lednu oznámila, že nemůžeme být členy společného trhu nebo celní unie. Ale chceme mít celní ujednání s Evropskou unií, abychom zajistili bezproblémový vzájemný obchod.
Mohou obchodní dohody se třetími zeměmi opravdu nahradit propad obchodu s Evropskou unií?
Nesouhlasím s tím, že by tam měl být nějaký propad. Pokud bychom měli hlubokou dohodu o vnitřním obchodu, nebude tam vůbec žádný.
Takže si nemyslíte, že by brexit měl nějak zásadně dopadnout na britskou obchodní výměnu s Evropskou unií?
Neočekávám to, pokud dosáhneme dobré obchodní dohody, je to i v zájmu Evropské unie. Přebytek obchodu EU s Velkou Británií loni dosáhl 71 miliard liber. Ze strany Evropské unie by bylo zvrácené stavět obchodu se Spojeným královstvím bariéry. Není potřeba se obávat budoucnosti našich obchodních vztahů, dokud bude převládat zdravý rozum.
Máme ale zájem o posílení výměny se zbytkem světa. Během posledních dvaceti let z něho vzešla většina růstu britského obchodu. Potřebujeme udržet svoje obchodní vztahy s Evropskou unií, ale zároveň posílit prodeje našeho zboží a služeb na ostatních trzích.
Proto se bavíme s dalšími zeměmi. Zatím obchodní dohody nemůžeme podepsat (dokud je Spojené království členem Evropské unie − pozn. aut.), ale začínáme rozhovory s deseti různými státy. Zkoumáme, kde jsou překážky a jak bychom je mohli v budoucnu odstranit.
Podle posledních průzkumů většina Britů preferuje, aby Spojené království zůstalo součástí jednotného trhu. Na druhé straně to není kompatibilní s přáním zbavit se volného pohybu osob. Vidíte nějakou cestu, jak by se tento problém dal vyřešit?
V těchto věcech není potřeba být dogmatický nebo ideologický. Velká Británie nechce migraci z EU zastavit, mluvíme o její kontrole. Vůbec tam nevidím problém. Musíme počkat na to, jaká bude budoucí britská migrační politika. Premiérka řekla, že Spojené království zůstane otevřené investicím, což by nemohlo činit, kdyby migraci zavřelo dveře.
Země středoevropského regionu se bojí o budoucí postavení svých pracovníků ve Spojeném království. Jak byste takové obavy uklidnil?
Ve Velké Británii je více než 45 tisíc Čechů. Britská vláda v červnu zveřejnila nabídku „usídleného statusu“ občanům Evropské unie, kteří už ve Spojeném království jsou více než pět let. Když tam jsou kratší dobu, mohou ho získat. Nechceme, aby tito lidé odešli. Uznáváme přínos občanů EU, vážíme si jejich práce a kulturního obohacení. Jsem si jistý, že tuto otázku vyřešíme velice rychle. Je v oboustranném zájmu EU i Spojeného království, aby nedocházelo k velkým návratům obyvatelstva, ať už jedním nebo druhým směrem.
Myslíte, že migrace ze střední a východní Evropy, můžeme jmenovat specificky Polsko, mohla přispět k rozhodnutí o vystoupení z Evropské unie?
Pravděpodobně ano. V různých částech Spojeného království byste dostal jinou odpověď. V Londýně je názor na migraci z EU velmi pozitivní. Ale ne všude ve Velké Británii vládne podobný pocit. Pro některé části byla migrace z Evropské unie první zkušeností s přistěhovalectvím, tam to bylo kontroverznější. Spojené království bylo v roce 2004 jedinou zemí, která se plně otevřela migraci z nových členských zemí.
Byla to chyba?
Zpětný pohled je vždy jednodušší. Mělo se ale věnovat více pozornosti tomu, že ostatní trhy v Evropské unii včetně Německa a Francie negarantovaly stejná práva. Británie byla vždy atraktivnější kvůli svému flexibilnímu pracovnímu trhu a angličtině, kterou mluví hodně lidí. V Polsku je více lidí, kteří mluví anglicky, než těch hovořících německy nebo francouzsky.
Dnes ale stojíme před jinou otázkou. Jak vyřešit status tří milionů lidí z Evropské unie, kteří už ve Velké Británii jsou, a jak se vyrovnat s těmi, kteří budou do Spojeného království nově přicházet.
Mohli bychom očekávat nějaký preferenční status oproti cizincům ze třetích zemí?
Na tuto otázku je moc brzy. Chceme snížit celkovou roční migraci ze stovek tisíc na desítky tisíc lidí. Zároveň hodláme zůstat otevření největším talentům a společnostem a investorům zajistit, aby mohli přijmout správné lidi, které potřebují. Kolem toho se migrační politika asi bude točit, ale specifická opatření jsou otázkou budoucnosti.
S brexitem se diskuze o odchodu z Evropské unie objevila i v dalších zemích. Co by to znamenalo pro Británii?
Dáváme jasně najevo, že nechceme, aby EU opouštěly další země. Není to v zájmu Evropské unie ani Spojeného království. Británie je velmi výjimečný případ vzhledem ke své vlastní historii a zapojení do Evropské unie.
Proč nejsou další odchody v britském zájmu?
Dám příklad. Velká Británie, stejně jako Česká republika, nikdy nebyla součástí eurozóny. Ale vždy jsme říkali, že chceme, aby uspěla. Je důležité pro naše obchodní vztahy, aby eurozóna byla stabilní a úspěšná. Podobně je v našem zájmu, aby Evropská unie byla úspěšná, i když nejsme její součástí.
Máte zkušenosti s českým prostředím. Co podle vás stojí za negativním vztahem Čechů k EU?
Češi jsou velmi pragmatičtí, nejsou moc ideologičtí. V mnoha ohledech jsou trochu jako Britové. Zkoumáme, co do Evropské unie vkládáme a co nám přináší. Výhody a nevýhody. Ostatní evropské země milují EU spíše instinktivně.
Jaký dopad brexitu očekáváte na česko-britský obchod?
Jsem optimista. Je tu dobrý základ, o české produkty je ve Spojeném království zájem. Automobily Škoda, české potraviny, nápoje, pivo. Obchodní vztahy jsou také silné ve zbrojařské oblasti či bezpečnostní spolupráci.
Prosazujete tu zájmy britských společností, které v Česku usilují o nové zakázky. Můžete jmenovat nějaké příklady?
Nebylo by správné jmenovat specifické případy, některé z nich jsou součástí obchodního tajemství. Je tu 700 britských firem od velkých jako Vodafone nebo Tesco přes poradenské firmy po právnické společnosti. Česko je pro ně atraktivní kvůli silnému právnímu státu, rozvíjející se ekonomice a nejnižší nezaměstnanosti v celé Evropské unii. Je to velmi silný trh, ke kterému má Británie blízký a vřelý vztah.
Žil jste tu na konci osmdesátých let. Jak hodnotíte změnu za těch třicet jedna let?
Je to opravdu neskutečné. Poprvé jsem sem přijel v roce 1986. I v létě se zdálo, že země je tak trochu temná. Ať už to bylo doslovně s ohledem na znečištění vzduchu, nebo metaforicky kvůli komunistickému režimu a tajné policii. Přijel jsem sem v jednadvaceti, zkušenost z Československa a východního Německa mi otevřela oči.
Třicet jedna let je dlouhá doba, ale České republika se od té doby velmi dobře rozvíjí. Ekonomicky se jí daří. Nemohu se vyjadřovat k vnitřní politice, i když se její vývoj asi vždycky všem nelíbil. Ale je to rozvíjející se demokracie. Je skvělé tu být, Praha je skvělé místo a Česko je skvělá země. Jsem optimistický i ohledně vzájemných vztahů. Češi a Britové si navzájem přirozeně rozumějí.
| Absolvent historie na Cambridgeské univerzitě se ke Konzervativní straně připojil už během studií. Učil se také češtinu na Univerzitě Karlově. Po studiích pracoval jako obchodník na londýnských a newyorských burzách. Do britské Dolní sněmovny byl poprvé zvolen v roce 2005. David Cameron ho jmenoval přede dvěma lety hlavním tajemníkem ministerstva financí, premiérka Theresa Mayová ho po hlasování o brexitu dosadila na post náměstka ministra zahraničního obchodu. V kabinetu má také na starosti záležitosti týkající se hlavního města. |
