„Odhady jen v naší lokalitě ukazují, že při jejím vytěžení by Velká Británie nemusela dovážet zemní plyn deset až patnáct let,“ tvrdí Andrew Austin, ředitel IGas. Zatím však není jisté, jakou část z objeveného plynu bude možné těžit, aby to dávalo ekonomický smysl.
Další z energetických firem, která hodlá těžit v Británii břidlicový plyn, Cuadrilla, tvrdí, že nedaleko města Blackpool sedí na 5600 kubických kilometrech plynu. „I kdybychom byli schopni z celkových zásob v Británii vytěžit jen zlomek, znamenalo by to spolu s dodávkami ze Severního moře nezávislost Velké Británie v zásobování plynem na několik desetiletí,“ dodává Austin z IGas. Vládní analýzy ale upozorňují, že by tento boom nemusel znamenat pokles cen plynu na trhu.
Těžaři mají spojence v britském premiérovi Davidu Cameronovi. Ten na nedávném summitu Evropské unie, který se věnoval energetice, prohlásil, že těžbě břidlicového plynu v Evropě nesmí stát v cestě žádná regulace. Břidlicový plyn má však nejen v Británii řadu odpůrců, kteří poukazují na to, že používaná technologie hydraulického štěpení plynonosných hornin poškozuje životní prostředí.
Evropská komise proto podle některých zdrojů z Bruselu přijde v dohledné době s doporučeními, jak upravit podmínky průzkumu a těžby, aby se negativní dopady na životní prostředí omezily. I komise nicméně uznává, že břidlicový plyn by Evropě pomohl omezit závislost na dovozu energetických surovin. S domácím plynem by se dovozní závislost udržela na 60 procentech spotřebované energie.
