Zákon by od každé členské země vyžadoval minimální počet dobíjecích stanic. Třeba Německo, které mělo v roce 2011 1937 veřejně přístupných dobíjecích stanic, by jich muselo mít 150 tisíc a to do roku 2020. Malta, která před dvěma lety neměla žádné, by jich potřebovala 1000. Velká Británie by pak počet elektrických „doků pro auta“ musela zvýšit z 703 na 122 tisíc, píše se v draftu, který ve čtvrtek v Bruselu představil komisař.
„Cílem je vytvořit kritické množství dobíjecích bodů, aby výrobci aut začali elektroauta vyrábět masově a tedy za dostupné ceny,“ zdůvodnila komise. Zvýšení počtu elektroaut na evropských dálnicích by snížilo emise skleníkových plynů a také závislost Evropy na ropě.
Návrh se ale netýká pouze podpory elektřiny, ale veškerých „zelených“ paliv. Pokud zákon vstoupí v platnost, vzniknou mimo jiné také čerpací stanice se zkapalněným plynem (LNG) pro lodě a auta.
Komise věří, že si lidé vozidla fungující na alternativní paliva pořídí, jakmile uvidí, že k nim existuje síť čerpacích stanic. Pokud by síť existovala, lidé by si vozidla začali kupovat a to by postupně začalo snižovat jejich cenu. Náklady na vytvoření sítě komise odhaduje na 10 miliard eur (250 miliard korun) do roku 2020. Účet by zaplatil průmysl. Návrh zákona však nejdříve musí získat podporu národních parlamentů a evropského parlamentu. Tento proces může trvat rok i více.
