Na mapě budoucnosti české energetiky, která zůstávala dlouhé roky mapou slepou, začínají být vidět prvotní výraznější obrysy. Na počátku února ministerstvo průmyslu a obchodu předložilo návrh aktualizace Státní energetické koncepce k mezirezortnímu připomínkování, z něhož jasně vyplývá, na jaké zdroje energie bude česká energetika sázet a která paliva naopak napíšou svou poslední kapitolu. V novém seriálu e15 zaostří pohled na jednotlivé typy energetických zdrojů, na jejich potenciál i překážky rozvoje, a hlavně na to, jak reálně mohou dosáhnout své nové role, kterou jim strategický dokument přisuzuje.
Jednoznačným vítězem – zejména vzhledem k neustále zesilující snaze Evropské unie urychlit dekarbonizaci – bude fotovoltaika. Ministerstvo průmyslu chce v roce 2030 vyrábět 37 procent elektřiny z obnovitelných zdrojů, oproti dnešku zhruba trojnásobek. Je zřejmé, že jiné než solární zdroje takový skokový nárůst nedokážou zajistit. „V praxi to znamená zhruba deset gigawattů výkonu fotovoltaiky,“ odhaduje ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu na ministerstvu životního prostředí Pavel Zámyslický. Dnes jejich instalovaný výkon dosahuje přibližně 3,5 gigawattu.
Tohoto cíle přitom nebude vůbec jednoduché dosáhnout. „Pokud má být do roku 2030 v provozu 10 gigawattů solárních elektráren, je zřejmé, že klíčovou roli budou hrát větší pozemní elektrárny,“ má jasno šéf Solární asociace Jan Krčmář. Střešní fotovoltaika sice loni přinesla rekordní nárůst fotovoltaického výkonu o zhruba jeden gigawatt, ale toto tempo podle Krčmáře postupně ztratí dynamiku. „Bez masivnější výstavby nových solárních parků cíl nesplníme, nehledě na to, že větší park je celkově výrazně efektivnější než střešní instalace,“ dodává.
Zda se ale solární parky při dnešních podmínkách skutečně začnou stavět ve velkém, je otázkou. První vlna fotovoltaik podpořených investiční dotací z Modernizačního fondu je sice v pokročilé fáziprojektování, část menších elektráren se už dokonce i staví, ale ta opravdová smršť by údajně teprve měla přijít, takže stále není nic jistého.
„Rychlost povolování obnovitelných zdrojů je v Česku stále malá. Na rozdíl od okolních států, které implementovaly plán REPower EU, Česko postrádá vymezené akcelerační zóny a úpravu povolování v těchto zónách,“ říká například mluvčí ČEZ Barbora Peterová. Cílem REPower EU je zbavit Evropu závislosti na ruských fosilních palivech během této dekády.
Největší překážkou pro rozvoj zelených technologií jsou přitom stále potřebné změny územně plánovacích dokumentací. „Bez jejich změny není možné stavět, a z toho důvodu zaniká na trhu až 30 procent záměrů,“ upozorňuje Peterová. Právě ČEZ má být českým tahounem fotovoltaické revoluce. V plánu má do konce dekády vystavět přibližně šest gigawattů výkonu.
Pro akcelerační zóny, které by proces povolování zjednodušily, zatím chybí legislativa. Ministr životního prostředí by ji chtěl mít hotovou během příštího roku. Jejím smyslem je urychlit povolovací řízení v ideálním případě na jeden rok. Krčmář ale upozorňuje, že účinnost nových pravidel může být nakonec značně okleštěna. „Ministerstvo pro místní rozvoj se snaží do chystané regulace zanést princip ochrany krajinného rázu, což je tak vágní pojem, že každému úředníkovi uvolní ruce k tomu, aby mohl projekt svévolně zablokovat. Hrozí, že ve výsledku se nic nezmění,“ obává se Krčmář, který apeluje na to, aby regulace byla co nejjednodušší.
Krčmáře trápí ale také to, že k masivnějšímu rozvoji nemusí stačit ani současná investiční podpora. „Je třeba znovu otevřít diskuzi ohledně aukcí, s nimiž se už počítá pro větrné elektrárny. Soutěžní aukční systém na garantovanou stabilní provozní podporu je pro investory i financující banky mnohem preferovanější nástroj,“ vysvětluje Krčmár s tím, že stát by měl být alespoň připravený tento nástroj použít.
Zdrojem těchto úvah je mimo jiné rychlý pokles velkoobchodních cen elektřiny, které klesly na úroveň z poloviny roku 2021 a negativně tak ovlivňují návratnost investic do fotovoltaiky. Do České republiky se navíc po dvou letech rekordně vysokých cen vrátily i ceny záporné. Na denním trhu bylo loni možné koupit elektřinu a dostat za ni zaplaceno hned ve 134 obchodních hodinách, což je o 15 hodin více než z tohoto pohledu v rekordním roce 2020.
Největší připravovaný solární park: ČEZ Prunéřov – 243 megawattů
- Součástí lokality má být hned několik fotovoltaických elektráren, které však budou sloučeny do jednoho připojovacího místa.
- Největší elektrárna zde bude dosahovat výkonu 88 megawattů. Dosud je největší fotovoltaickou elektrárnou solární park v Ralsku s bezmála 56 megawatty.
- Zdroj, který rovněž patří skupině ČEZ, byl zprovozněn v roce 2010.
ČEZ připouští, že bez finanční podpory se rozvoj fotovoltaiky zatím stále neobejde, o to více když v posledních dvanácti měsících klesla cena elektřiny na burze o vyšší desítky procent. Stejně jako většina firem z oboru ale jako větší překážku vnímá spíše podnikatelské prostředí. Kromě pro investory nepřívětivého povolovacího řízení výstavbu fotovoltaiky limituje také omezené nebo zdlouhavé připojování obnovitelných zdrojů do sítě.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
