Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility v Nizozemsku se dostala pod 50 eur (zhruba 1185 korun) za megawatthodinu. Uvedla to agentura Bloomberg s tím, že je to nejníže od prosince 2021. Hlavním důvodem je slabší poptávka způsobená vyššími teplotami v zimních měsících.
Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v březnu v TTF klesla o více než čtyři procenta. Sestoupila tak zhruba na 49,80 eura za megawatthodinu. Agentura Bloomberg doplnila, že ceny plynu by se mohly zvýšit v případě citelného ochlazení počasí nebo v případě přerušení dodávek.
V současné chvíli se cena za plyn nachází výrazně pod úrovní administrativně stanoveného stropu, který je v Česku nastaven na 2500 korun za megawatthodinu. Analytici již dříve uvedli, že bude chvíli trvat, než se tento pokles projeví i v maloobchodních cenách, tedy těch pro české domácnosti, protože obchodníci pro ně museli nakoupit zásoby energií na trhu s předstihem za tehdejší vyšší ceny.
Na vysoké hodnoty se cena plynu dostala naposledy loni v srpnu, kdy se kvůli omezování dodávek z Ruska dostala až do těsné blízkosti 350 eur za megawatthodinu, tedy téměř 8300 korun. Tehdejší situace zasáhla evropskou ekonomiku a posunula inflaci na nejvyšší hodnoty za několik desetiletí. Od té doby klesly ceny za plyn o více než 80 procent. Evropským zemím se navíc už během podzimu podařilo naplnit své plynové zásobníky. A svou roli hraje i poměrně mírná zima.
Skutečným testem pro trhy s plynem bude příští zima
I přes příznivější situaci, než jaká byla očekávána, by měla být skutečným testem pro energetickou situaci až následující zima, uvedl šéf Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol v rámci konference o trzích s plynem a bezpečnosti dodávek, na které ministři ze zhruba 40 států jednali o řešení energetické krize způsobené válkou na Ukrajině.
Ministři podle IEA na virtuálním setkání diskutovali „o dodatečných způsobech, jak solidárně spolupracovat při omezování dopadů neoprávněné ruské invaze na Ukrajinu, zejména energetické krize v Evropě“. „Konkrétní kroky, na kterých jsme se dnes dohodli, i solidarita, kterou jsme demonstrovali, mě naplňuje rostoucí důvěrou, že budeme připraveni čelit příští vlně této krize,“ uvedl Birol.
Ministři se na konferenci mimo jiné shodli na potřebě koordinovaných kroků k minimalizaci rizik spojených se snahou Ruska využívat energii jako zbraň k politickému nátlaku, která podle nich vedla k výraznému růstu ceny plynu.
„Ruská invaze na Ukrajinu zahájila to, co IEA označila za první globální energetickou krizi,“ uvedl kanadský ministr přírodních zdrojů Jonathan Wilkinson, který dnešní schůzce předsedal. Schůzky se kromě zástupců členských zemí IEA, mezi které patří rovněž Česká republika a Slovensko, zúčastnili také činitelé z Evropské komise a z několika nečlenských zemí, například Ukrajiny, Bulharska, Rumunska, Chorvatska a Slovinska.
VIDEO: Drahé energie a zastropování cen
