Česká energetika zaspala. Na její modernizaci získá od Evropské unie přes bilion korun

Konference IVD: Jak Česko dokráčí k udržitelné energetice?

Konference IVD: Jak Česko dokráčí k udržitelné energetice? Zdroj: E15

Rada Evropské unie během českého předsednictví vytvořila Sociální klimatický fond. Česko z něho získá 100 miliard korun na pomoc domácnostem při přechodu na moderní energetiku. Dalších 400 miliard korun získají firmy a obce z balíčku Fit for 55. „Společně s novelou zákona Lex OZE II podpoříme chuť obcí stavět,“ uvedla náměstkyně ministra životního prostředí Eva Volfová v pondělí na energetické konferenci IVD.

Evropská unie na modernizaci energetického průmyslu uvolní pro Česko 1,2 bilionu korun. Je to historicky největší objem financí určených na zelenou modernizaci, kterou kdy země získala.

Finanční zdroje pro ČR na modernizaci energetiky do roku 2030 (v miliardách korun)

výnos z emisních povolenek 334
Modernizační fond 400
příjmy z prodeje povolenek v sektoru bydlení a silniční dopravy (ETS2) a Sociální klimatický fond 100
Fond spravedlivé transformace 37,3
národní programy financované z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) 162
národní programy financované z Fondu soudržnosti 102,5
národní plán obnovy 67,3
rozšíření RRF o plnění cílů REPower EU 11,25

Pramen MŽP

Modernizace energetiky by měla nastat do roku 2030 především kvůli upadajícím sektorům tohoto odvětví. „Většina uhelných elektráren z ekonomických důvodů nemusí přežít ani do roku 2030,“ řekl na konferenci senior manažer strategických projektů v energetickém týmu Deloitte Miroslav Lopour. Uhelné zdroje mají být nahrazeny obnovitelnými zdroji, jako jsou fotovoltaické panely. Doplní je větrné elektrárny. „Zaspali jsme ve větrné energetice,“ uvedla generální ředitelka ČEZ Obnovitelné zdroje Kateřina Skalická. 

„Naším cílem by mělo být projekty schvalovat v řádu jednoho roku až dvou let,“ kritizoval Lopour zdlouhavý proces schvalování projektů, což se týká i větrných elektráren. Zatímco v Německu trvá výstavba větrné elektrány pět let, v Česku je to až deset let.

To se má změnit se zavedením takzvaných go-to zón. Budou to lokality vhodné pro výstavbu větrných elektráren, které nevyžadují změnu územního plánu. Podle Volfové se to týká zhruba deseti procent rozlohy Česka. Výrazně se tak má zrychlit schvalování. 

Změnu má přinést i novela energetického zákona, takzvaný Lex OZE II, která umožní sdílení energie. Za příklad uvedl náměstek ministra pro místní rozvoj Lukáš Černohorský Ostravu. Ta se připravuje na instalaci solárních panelů v rámci komunitní energetiky. Má to být propojený systém obnovitelných zdrojů po celém městě, které se budou navzájem doplňovat. Znamená to například, že v létě, kdy budou uzavřené školní budovy, a tudíž nebudou potřebovat tolik energie, budou přebytky z jejich solárních panelů převedeny do budovy magistrátu. 

Volfová představila na začátku týdne v rámci debaty o energetické transformaci plán energetické modernizace ministerstva životního prostředí (MŽP). Prvním krokem má být změna uvažování státního i soukromého sektoru. Upozorňovala především na mezirezortní spolupráci, kterou je potřeba zlepšit. Apelovala i na politiky. „Politická rozhodnutí musejí vycházet především z kvalitních dat,“ uvedla. 

Dalším krokem je vytvoření podmínek, které podpoří přerod energetického průmyslu v udržitelný model. K tomu podle Volfové vede několik kroků. Je nutné transpozice směrnice o obnovitelných zdrojích RED III, jejímž cílem je zvýšení podílu obnovitelné energie na celkové spotřebě energie v Evropské unii do roku 2030 alespoň na 42,5 procenta oproti současnému cíli 32 procent. 

Jako další bod uvedla Volfová vymezení takzvaných akceleračních zón a podmínek, které zajistí win-win řešení. Akcelerační zóny slouží jako zmiňované go-to zóny, tedy prostředí vhodné pro výstavbu větrných elektráren nebo v tomto případě obecně obnovitelných zdrojů energie. Mezi další body patří integrace do územního plánování, finanční incentivy a komunitní energetika.