České značce Snaha po divoké privatizaci hrozil zánik, teď vyrábí čtvrt milionu párů bot ročně

Výrobní závod Snaha

Výrobní závod Snaha Zdroj: Snaha

Výrobní závod Snaha
Výrobní závod Snaha
Výrobní závod Snaha
Výrobní závod Snaha
Výrobní závod Snaha
14
Fotogalerie

Výrobní družstva Snaha patřila v minulém století mezi přední české značky kožedělného průmyslu, po divoké privatizaci v 90. letech však část z původních devíti družstev zanikla a značka pomalu mizela z českého trhu. Na tradici výroby obuvi Snaha se nyní snaží navázat bývalé družstvo z Jaroměře. A to celkem úspěšně – letošní produkce bot by se měl přiblížit čtvrt milionu párů ročně. 

„Po porevolučním období, kdy do Česka proudily stamiliony kusů obuvi z Asie, a český zákazník dával přednost zboží z dovozu, se lidé začínají přiklánět k domácím značkám,“ říká k situaci v českém obuvnickém průmyslu Radim Dvořák, ředitel společnosti Snaha. Ten do firmy majetkově vstoupil v roce 2008, kdy jaroměřský závod zaměstnával pouze jedenáct lidí.

Dvořák však Snahu původně nekoupil kvůli kožené obuvi. Ačkoliv její produkci v minimálním množství zachoval, firma se zprvu soustředila hlavně na výrobu osobních ochranných prostředků proti pádu – tedy lezeckých postrojů, lan a sedáků. Tím vznikla obchodní značka UP One, s níž se Snaze podařilo probojovat na zahraniční trhy. Například v Nizozemí je dnes UP One jedničkou v prodejích prostředků proti pádu. Během několika let Snaha produkci v tomto odvětví zvětšila stonásobně. 

Rozhodnutí o rozšíření výroby obuvi podle Dvořáka padlo kolem roku 2014. „Tehdy jsme vyráběli třicet párů bot denně, výroba probíhala víceméně pouze ze setrvačnosti. Nyní Snaha vyexpeduje až tisíc párů bot za den a zaměstnává téměř padesát lidí, “ uvádí Dvořák.

Aby se však produkce obuvi mohla rozšířit, musela Snaha investovat miliony do nových prostor a technologií - páteř celé výroby v současnosti tvoří CNC stroje, tedy počítačem řízené řezací plotry a šicí centra. Podle Radima Dvořáka restrukturalizace obuvní divize trvala rok a půl, nyní kapacita výrobní linky činí až půl milionu párů ročně. Podle vedení není dosažení takového čísla nereálné, docílit by ho Snaha mohla během tří let.

I přesto Dvořák v současnosti neplánuje rozšíření sortimentu značky o jiné druhy obuvi. Podle něj se v Jaroměři historicky vyrábějí právě páskové boty a sandály. Dvořák nicméně nevylučuje smluvní spolupráci s jinou obuvnickou značkou, v dlouhodobém horizontu se nebrání ani akvizici jiné firmy v oboru, čímž by portfolio Snahy rozšířil.

Zájemci o boty od Snahy zatím s nákupem neuspějí ve velkých řetězcích. „V současnosti pracujeme na projektu „Smluvní prodejna Snaha“, kdy pomocí našich obchodních zástupců oslovujeme jednotlivé prodejny obuvi,“ vysvětluje Dvořák. Snaha má nyní dohody se 170 obchody po celé republice, hlavně v menších městech.

„Ze společné spolupráce pak pro obchodníky vyplývají různé výhody, například doprava zboží zdarma, prodloužená splatnost faktur nebo přednostní vyřízení reklamací. Výměnou od prodejců chceme, aby naše boty prodávali za spravedlivou cenu a pracovali s přiměřenými maržemi, žádná konkrétní čísla jim však nediktujeme,“ dodává k maloobchodnímu prodeji ředitel Snahy.

To však neznamená, že by se čeští producenti bot bránili spolupráci s řetězci, proces uvedení obuvi na trh skrze velké společnosti je však podle nich příliš zdlouhavý. Mnohdy je zároveň nad jejich kapacitní možnosti zásobovat desítky obchodů například v rámci sezónních kolekcí. Čeští výrobci tak zatím dávají přednost klasickému prodeji v samostatných obchodech.

Snaha si chce podle Dvořákových slov především uchovat status tradičního českého výrobce, který nabídne zákazníkům kvalitní obuv za konkurenceschopnou cenu. V budoucnu neplánuje expanzi na zahraniční trhy, také kvůli tomu, že není v cizině o značce dostatečně silné povědomí. To je problém také u nejmladších zákazníků, kteří si nepamatují předlistopadovou éru Snahy.

Na děti chce proto Snaha cílit uvedením speciální dětské řady obuvi, mládež mají zase oslovit menší kolekce módních bot. Ty pro firmu připravili návrháři Miro Sabo a Petra Ptáčková, značka se rovněž zúčastní prodejní výstavy Czech Design Week, která se koná v první polovině listopadu v pražské Kotvě.

V současnosti se v České republice vyrobí přibližně 4,2 milionů párů bot ročně, z velké části však jde o výrobky globálních zahraničních značek. Ty do České republiky dodají technologie, komponenty i část materiálu, v českých závodech následně dochází k finální kompletaci produktu. Celkově zaměstnává obuvnický sektor v České republice více než tři tisíce lidí.