Pro H&M šily v Myanmaru oblečení čtrnáctileté děti

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: Nissy-KITAQ via Wikimedia Commons (CC BY-SA 3.0)

Švédský oděvní gigant, společnost H&M, čelí dalším problémům se zaměstnáváním mladistvých. Továrny v Myanmaru, které pro H&M oblečení šijí, údajně zaměstnávaly čtrnáctileté děti, které pracovaly až v dvanáctihodinových směnách. Ve své knize Modeslavar (česky Otroci módy) to píší švédští spisovatelé Tobias Andersson Akerblom a Moa Kärnstrandová.

Kniha, která má ve Švédsku vyjít příští týden, odhaluje některé lidské příběhy z myanmarských továren. Jeden sleduje například život čtrnáctileté dívky Zu Zu, další poukazuje na noční pracovní dobu jiných patnáctiletých slečen. Problémy se zaměstnáváním mladistvých a porušováním zákonů se podle knihy týkají továren Myanmar Century Liaoyuan Knittted Wear a Myanmar Garment Wedge, které se nacházejí v blízkosti pětimilionové metropole Rangúnu. Obě společnosti se k situaci zatím nevyjádřily.

Švédský řetězec H&M však veškerá nařčení z porušování pracovních zákonů odmítá. „Je prioritou, aby naše zboží vznikalo v bezpečných a zdravotně nezávadných podmínkách,“ uvedla společnost H&M ve svém prohlášení. Zároveň však přiznala, že v některých továrnách došlo k problémům s identifikačními kartami zaměstnanců, které mají hlídat délku pracovní doby a přesčasy. Podle společnosti však továrny v této věci zjednaly nápravu.

H&M rovněž uvedlo, že někteří dodavatelé zaměstnávají ve svých továrnách osoby mladší patnácti let, ale údajně tak dělají v souladu s doporučeními Mezinárodní organizace práce. Podle něj mohou v rozvojových zemích pracovat děti od třinácti let, nesmí však vykonávat namáhavou a nebezpečnou práci, která by jim znemožňovala získat vzdělání. V Myanmaru však trvá povinná školní docházka pouze do věku deseti let, tudíž může být problém porušování těchto mezinárodních pracovních podmínek dokázat.

Myanmar je pro oděvní společnosti dlouhodobě lákavý, především kvůli nízkým platům a malé regulaci trhu práce v zemi. Vláda sice v loňském roce v zemi zavedla minimální mzdu, ta se však pohybuje v přepočtu kolem sedmdesáti korun za osmihodinový pracovní den, levnější pracovní síla už je pouze v africkém Džibutsku. „Rozhodně mě problémy se zaměstnáváním mladistvých nepřekvapují, dělníci nemají v továrnách téměř žádnou moc docílit lepších podmínek,“ vyjádřila se k situaci britská charitativní organizace Oxfam.

Dodavatele v Myanmaru mají také například řetězce Marks & Spencer, Tesco, Primark, Gap, nebo C&A. Například prodejce oblečení New Look však pro The Guardian uvedl, že jeho dodavatelé nezaměstnávají pracovníky mladší šestnácti let, pro Marks & Spencer v Myanmaru dokonce pracují lidé až od osmnácti.

Společnost H&M měla problémy se zaměstnáváním dětí a mladistvých už v minulosti. Například v roce 2012 byl oděvní gigant obviněn, že odebírá bavlnu z plantáží v Uzbekistánu, na kterých vláda nutila pracovat studenty, státní zaměstnance i pedagogy se svými žáky.

Česká pobočka H&M v loňském roce utržila 3,5 miliardy korun, celkem má v tuzemsku 44 obchodů. Je druhým největším módním řetězcem na světě za španělským Inditexem, v současnosti má přes čtyři tisíce prodejen.