Česko si pohrává s ropnou krizí. Sobotkova i Babišova vláda nákupy jen odkládala

Cena ropy typu Brent má během letošního roku vyšplhat až stu dolarů za barel.

Cena ropy typu Brent má během letošního roku vyšplhat až stu dolarů za barel. Zdroj: Profimedia

Vláda USA před koncem roku své zásoby uvolnila, aby snížila tlak a ceny na trhu.
Pavel Švagr, předseda Správy státních hmotných rezerv, se kloní k nákupu takzvané sladké ropy. Rozhodnout ale musí vláda.
3
Fotogalerie

Česko míří do nejistoty. Ani poté co nízký stav nouzových ropných zásob za minulé roky kritizovala zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu, se nechystá dodatečný nákup této strategické suroviny. Situaci přitom přiostřuje očekávané zdražování až ke sto dolarům za barel ropy typu Brent a riziko šoku poté, kdy by vyeskaloval konflikt na Ukrajině. Nákup dlouhodobě odkládala jak Sobotkova, tak Babišova vláda.

Příběh českých ropných zásob je košatý. Zahrnuje i vyvedení jejich části do německé Viktoriagruppe a následný soud, od kterého ovšem odešli hlavní aktéři v čele s bývalým předsedou Správy státních hmotných rezerv (SSHR) Ondrejem Páleníkem očištěni. Stejně tak se pojí s liknavostí dvou posledních vlád, které nerozhodly o dokoupení zásob, i když Česku hrozily evropské sankce, protože neplnilo závazek devadesáti dní, na něž mají v krizi zásoby stačit.

Situaci nejlépe vystihla zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu ze závěru loňského roku. „Do doby ukončení kontroly nebylo učiněno strategické rozhodnutí, které by určilo konkrétní komoditu (ropu nebo ropný produkt) vhodnou pro nákup ve vazbě na strategické priority ČR v oblasti energetické bezpečnosti, a SSHR tak nákup nerealizovala,“ uvedli kontroloři.

Co určuje cenu ropy?

Video placeholde
• Videohub

Ropu Česko nekoupilo ani během první vlny pandemie, kdy její ceny spadly na historické minimum, a nekupuje ji ani teď, kdy se několik faktorů spojuje ve velký vykřičník.

„V závěru uplynulého roku výše zásob odpovídala 94,20 dne průměrných dovozů předchozího roku. Jde tedy spíše o řešení se střednědobou perspektivou a je nutné vzít do úvahy i proces dekarbonizace dopravy a zvýšené využívání alternativních pohonů vozidel,“ potvrzuje mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Miluše Trefancová.

Odpověď úřadu je ovšem nutné zasadit do kontextu. Česko sice na papíře plní odpovídající stav zásob, ale je to jenom díky tomu, že poklesl výkon hospodářství a na devadesát dní teď není třeba tolik ropy jako v době, kdy ekonomika normálně funguje. Reálně stát nenakoupil nic navíc už několik let.

Rychlé změně nic nenasvědčuje. Stát by musel hlavně vypracovat strategii, podle níž by postupoval. Odrazit se má například v nové energetické koncepci. Jak SSHR, tak podniky Čepro a MERO teď pro strategická rozhodnutí státu připravují podklady.

V zásadě to bude rozhodnutí, které nebyl schopen či ochoten učinit ani premiér Bohuslav Sobotka, ani jeho následník Andrej Babiš: Zda nakoupit hotový benzin a naftu, nebo jen ropu. A pokud ropu, tak takzvanou lehkou, kterou zpracuje v případě potřeby rafinerie v Kralupech nad Vltavou, nebo těžkou, kterou umí zpracovat závod v Litvínově.

Řešení je to i geopolitické, neboť těžká ropa by přitekla z Ruska. „Za nás stále platí, že bychom byli pro nákup takzvané sladké ropy, která se zpracovává v našich rafineriích stále ve větším měřítku a je důležitá už nejenom pro rafinerii v Kralupech nad Vltavou,“ říká ředitel SSHR Pavel Švagr.

Cesta k výsledku se tedy nezdá být rychlá. Ještě ke zprávě NKÚ: Česko neplnilo množství krizových zásob od dubna 2017 do loňského června, ale ani to nepřimělo vládu k rozhodnutí.

Času přitom není nazbyt. Ekonomika už klesat nebude a růst tuzemské spotřeby ukrojí díl ze stávajících 94 dnů opět pod kritickou hranici. Je jen otázkou času, kdy to bude. Ropa přitom v příštích měsících zdraží.

„Vysokou poptávku v USA či jihovýchodní Asii nesnížila ani pandemická vlna varianty omikron. S koncem letošní zimy by se vývoj ve světové ekonomice měl dále zlepšit, což bude působit ve směru vyšších cen ropy,“ naznačuje analytik České spořitelny Jiří Polanský některé z faktorů, které se na ceně ropy podílejí. Ceny by se letos podle jeho odhadu mohly pohybovat mezi osmdesáti a sty dolary za barel s rizikem vychýleným spíše nahoru.

A je tu ještě další velmi aktuální proměnná. „Směr je asi jasný, vyhrocení konfliktu kolem Ukrajiny by znamenalo zdražení ropy a plynu a další přilití oleje do ohně energetické krize. Navíc se dá předpokládat v této situaci posilování dolaru, což by pro Evropu včetně Česka uvedené komodity dále zdražovalo,“ říká hlavní ekonom a vedoucí ekonomického a strategického výzkumu Komerční banky Jan Vejmělek. Rusko loni bylo druhým největším globálním producentem ropy s 10,5 milionu barelů denně.