Český průmysl během pandemie klesnul nejvíce od krize 2009, výrazně se propadlo i stavebnictví

V prosinci průmyslová výroba vzrostla o půl procenta.

V prosinci průmyslová výroba vzrostla o půl procenta. Zdroj: Michael Tomeš

Průmysl v Česku v loňském roce meziročně klesl o osm procent. Je to nejvyšší propad od krize v roce 2009. V prosinci ale výroba vzrostla o půl procenta. Propadlo se i stavebnictví. Český statistický úřad zveřejnil také bilanci zahraničního obchodu. Ta dosáhla historicky rekordního přebytku 190 miliard korun. Vývozcům pomohlo oslabení koruny a mírnější druhá vlna.

V roce 2009 se průmysl propadl ještě o pět procentních bodů níže. Loňský rok ovlivnilo zejména druhé čtvrtletí. Od dubna do června se průmyslová výroba v České republice snížila o 23,5 procenta. Ve třetím čtvrtletí pokles výrazně zpomalil a v posledním kvartále už vykázal průmysl mírný růst.

Za celý loňský rok bylo jen málo průmyslových odvětví, která zaznamenala meziroční růst produkce. "Jde o farmaceutický průmysl či papírenský průmysl, kam patří kromě výroby papírových obalů také výroba dětských plen, nebo ostatní zpracovatelský průmysl zahrnující i výrobu hraček a zdravotních lůžek," uvedla vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ Veronika Doležalová.

"Trvalejšího charakteru je povzbuzení výroby díky impulsu plynoucího z přesměrování výdajů domácností od služeb ke zboží. Že by situace nemusela být až tak zlá, naznačuje prosincový dvouciferný růst nových zakázek a stále slušná úroveň indikátorů nálady v průmyslu. Navíc od druhého kvartálu zabere nízká základna z loňska. Letos tedy průmysl zcela jistě vykáže kladný celoroční přírůstek, ten ovšem zřejmě plně nevyváží výpadek z loňska," uvedl ekonom UniCredit Patrik Rožumberský.  

Zasažena ale byla i výstavba. Meziročně stavebnictví kleslo o 7,7 procenta po třech letech růstu. V samotném prosinci se stavební výroba meziročně snížila o 12,4 procenta. 

Podle ředitele odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radka Matějky se loni protiepidemická omezení ve stavebnictví projevila hlavně u pozemních staveb, kde se omezoval provoz firem kvůli nedostatku pracovní síly, váznoucí poptávce či administrativní nepřipravenosti staveb.

"S problémy se potýkala zejména nová výstavba. Práce na rekonstrukcích a modernizacích tolik zasaženy nebyly," doplnil Matějka.

Pozemní stavitelství, kam spadá výstavba bytů, kanceláří nebo skladů, se loni meziročně propadlo o 10,1 procenta. Inženýrské stavitelství, tedy zejména dopravní výstavba, kleslo o procento.