Komise i členské země si od nové směrnice slibují lepší informování spotřebitelů o tom, co kupují. Nové nařízení ale také znamená až miliony korun, které budou muset producenti vynaložit na úpravu dosavadních obalů – a to nejen kvůli statisícovým nákladům na změnu textů a grafiky, tisk a zavedení do výroby, ale právě i kvůli nákladům na zjištění výživových hodnot.
„Náklady na jeden rozbor výživových hodnot mohou dosáhnout až sto tisíc korun. Z toho plyne dodatečné zatížení na úrovni až milionů korun podle sortimentu výroby, což může u malých a středních podniků vést až k omezování sortimentu nebo přímo existenčním problémům,“ míní mluvčí Potravinářské komory Jarmila Štolcová.
Pozitivní změna pro spotřebitele
„Nás to bude stát řádově dvacet milionů korun, například právě v souvislosti se změnami grafiky, novými obaly. Ale to si vůbec nestěžuji, vždyť jsme to tak chtěli. Vnímám to nejen z hlediska spotřebitele jako velice důležitou a pozitivní změnu. Navíc předpokládám, že se peníze vrátí,“ uvedl generální ředitel a majitel tuzemské mlékárenské jedničky jihočeské Madety Milan Teplý.
Na novou směrnici se již více než rok připravují také ve společnosti Hamé, jejíž portfolio obsahuje kolem 1700 položek. V tuto chvíli má firma v souladu s novými požadavky platnými od prosince roku 2014 zpracovánu téměř polovinu etiket. Změny kromě úpravy textu a grafiky zahrnují i zavedení zcela nové litografie potištění plechovek.
Jiné etikety pro Slováky
U některých produktů musela společnost Hamé rozdělit etikety na českou a slovenskou verzi, protože velikost písma nedovolila v nové variantě umístit oba texty na jednu etiketu.
„Dodatečné náklady odhadujeme řádově na miliony korun. Na úpravách etiket našich produktů totiž pracují nejen zaměstnanci Hamé, ale i grafická studia,“ uvedla marketingová ředitelka Hamé Marcela Mitáčková.
Brusel odstartuje revoluci v označování potravin
