ČEZ brzdí stavbu větrníků v Polsku | E15.cz

ČEZ brzdí stavbu větrníků v Polsku

ČEZ brzdí stavbu větrníků v Polsku
Ilustrační foto
• 
ZDROJ: Profimedia.cz

Vladan Gallistl

Energetická skupina ČEZ nepostaví v Polsku tolik solárních zdrojů, kolik plánovala. Příčinou je změna polské legislativy.

Po dramatické redukci investice do větrných parků v Rumunsku začal energetický koncern ČEZ osekávat také své plány na stavbu větrných elektráren v Polsku. Podle konsolidované účetní závěrky za rok 2017 vytvořila skupina ČEZ v minulém roce opravné položky k polskému projektu ve výši 372 milionů korun. Důvodem snížení hodnoty investice jsou změny v polské legislativě, která omezuje výstavbu větrných elektráren.

„Tím, že vznikl nový zákon o vzdálenosti obcí od větrníků, jsme museli některé škrtnout a vůbec jsme je nepostavili,“ sdělil deníku E15 generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. „Odepsali jsme řádově několik desítek milionů eur,“ dodal.

Původně ČEZ očekával výstavbu elektráren o instalovaném výkonu ve stovkách megawattů. Realita je o poznání chudší. „V Polsku máme v současné době dva projekty s platným stavebním povolením o celkovém plánovaném výkonu kolem 40 megawattů,“ uvádí mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Do polských obnovitelných zdrojů investoval ČEZ ovládnutím developera větrných parků Eco-Wind Construction.

Ukazuje se, že ani regulované zdroje se zajištěnou státní podporou nejsou bez rizika. „ČEZ doplácí na to, že z domácího prostředí je zvyklý, že v oblasti regulátorů se mu vycházelo vstříc. V zahraniční ale naráží na regulaci,“ upozorňuje energetický analytik a investor do akcií ČEZ Michal Šnobr a dodává: „Polský projekt je z mého pohledu fatální selhání, které se zjednodušuje tím, že byl přijat nový zákon. Zákony se nepřijímají jen tak, ale dlouho se projednávají.“ ČEZ tak podle něj měl o dopadu nové legislativy vědět. „Polský příklad ukazuje, že ČEZ neuměl a neumí dělat investice v zahraničí,“ zdůrazňuje Šnobr.

Vláda bude rozhodovat o jádru v červnu, pak začne diskuse o rozdělení ČEZ

ČEZ se nevydařil ani projekt větrníků v Rumunsku. I zde pokračovaly odpisy této investice. Na rozdíl od předchozích let ale šlo jen o 142 milionů korun. O rok dříve vytvořila firma opravné položky ve výši 2,5 miliardy. V roce 2014 šlo dokonce o 6,6 miliardy. Důvodem bylo omezení státní podpory prostřednictvím zelených certifikátů. Rumunská vláda totiž snížila jejich cenu a rovněž pozastavila jejich příděl. Rumunský větrný park Fantanele a Cogealac má celkový instalovaný výkon 600 megawattů.

ČEZ počítal s tím, že bude dostávat dva certifikáty neboli sto eur na vyrobenou megawatthodinu,“ říká Šnobr. Situace se však změnila, když se příděl snížil na jeden certifikát, jehož cena navíc spadla. Nyní tak ČEZ podle Šnobra dostává jen 30 eur na jednu megawatthodinu, což je nedostatečné. „Rumunsko je dalším kandidátem na mezinárodní arbitráž s ČEZ,“ varuje Šnobr.

Naopak kvůli zvýšení cen elektřiny na trhu ČEZ rozpustil opravné položky k paroplynové elektrárně v Počeradech ve výši zhruba 1,6 miliardy korun. V současnosti se totiž již vyplatí vyrábět energii v tomto zdroji. To však není jediný faktor. „Kvůli odstávkám stály jaderné elektrány. Plynovka tak měla podstatně větší prostor pro výrobu,“ dodává Šnobr.

 

Články odjinud

Hlavní zprávy

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!