ČEZ: Větší energetické úspory mohou Česko stát dalších až 600 miliard

ČEZ

ČEZ Zdroj: ctk

ČEZ kupuje další solární elektrárnu u Kutné Hory
ČEZ,energetika,elektřina
Budova ČEZ v Praze
Severočeské doly ze skupiny ČEZ získaly během loňska většinový podíl na trhu s hnědým uhlím. Vytěžily ho přes 25 milionů tun.
ČEZ
9
Fotogalerie

Rekonstrukce budov a zavedení takzvaných inteligentních sítí a měřicích přístrojů, které umožní Česku splnit přísnější cíl v oblasti energetických úspor, by do roku 2030 stály navíc až 600 miliard korun. Uvedl to generální ředitel energetické společnosti ČEZ Daniel Beneš. Evropská komise předloni stanovila, že členské státy EU mají do roku 2030 zvýšit energetickou účinnost svých soustav o 27 procent proti roku 1990, nyní ale navrhuje zvýšení účinnosti o 30 procent.

Podle Beneše má být nyní cíl navíc závazný, což dosud nebyl. Návrh má být přeložen v prosinci. Už případné dosažení nyní stanoveného cíle by znamenalo podle Komise pro Česko proti datům ze Státní energetické koncepce dodatečné náklady 50 až 230 miliard korun. Při plánovaném navýšení může tato částka podle Bruselu stoupnout na 180 až 880 miliard korun, dodal.

Studii k problematice vypracoval i samotný ČEZ. Podle ní mohou dodatečné náklady při současném cíli činit do roku 2030 zhruba 80 až 100 miliard korun, při plánovaném cíli zhruba 550 až 600 miliard korun.

Beneš podotkl, že změna cíle však může být i příležitostí. Podle něj by ale v tu chvíli bylo třeba udělat strukturální změny v celém tuzemském hospodářství. "Než půjde Česká republika o něčem jednat, tak si to musí důkladně spočítat," uvedl. Jinak, technologicky efektivněji, by podle něj musel vypadat například těžký průmysl na Ostravsku.

Aktualizaci Státní energetické koncepce schválila vláda loni v květnu. V jejím optimalizovaném scénáři počítá ministerstvo průmyslu pro rok 2020 s spotřebou ve výši 62,08 TWh, pro rok 2040 dokonce s 74,07 TWh. Výroba se má pohybovat kolem 90 TWh za rok. Změnit se ale má struktura produkce. Podle nejreálnějšího scénáře koncepce má od druhé poloviny dvacátých let pocházet nejvíce elektřiny namísto z uhlí z jaderných zdrojů.

V energetickém balíčku, který Evropská komise schválila v říjnu 2014, se Evropská unie zavázala kromě zvýšení energetické účinnosti také k tomu, že do roku 2030 sníží emise skleníkových plynů nejméně o 40 procent proti úrovni z roku 1990. K roku 2030 se má v EU zvýšit i podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů na nejméně 27 procent. Oba tyto cíle jsou závazné.

ČEZ je největší česká energetická firma. Jeho majoritním akcionářem je stát, který drží přes ministerstvo financí zhruba 70 procent akcií. V letošním prvním pololetí firmě klesl čistý zisk o deset procent na 13,8 miliardy korun.