V letech 2016 až 2020 chce Peking stavět šest až osm jaderných reaktorů ročně, uvádí web deníku. Pokud budou nové projekty uváděny do provozu podle plánu, nejpozději v roce 2021 země zvýší tempo výstavby na deset reaktorů ročně.
Podle aktuálního návrhu příštího pětiletého plánu má na konci roku 2020 kapacita operujících i stavěných čínských jaderných elektráren dosáhnout výkonu 88 gigawattů. Na to má ze státního rozpočtu směřovat 500 miliard juanů (téměř dva biliony korun).
Podle údajů Mezinárodní agentury pro atomovou energii je v Číně v současnosti 31 funkčních jaderných reaktorů a 21 dalších je ve výstavbě. Ta se doposud soustředila hlavně na východní pobřeží, v budoucnosti se ovšem má rozšířit i do méně rozvinutého vnitrozemí. V současné době Čína pokrývá z jaderné energie dvě procenta své spotřeby, světový průměr je 14 procent.
V Číně se ovšem objevují kritické hlasy upozorňující na možnosti výstavby alternativních zdrojů energie nebo zkvalitnění stávající přenosové soustavy, která by mohla vést k nižším energetickým ztrátám.
Čína je největším znečišťovatelem ovzduší na světě. Na prosincové klimatické konferenci v Paříži se Peking zavázal, že do roku 2020 sníží emise škodlivých látek při výrobě elektřiny o 60 procent. K dosažení cíle má Číně posloužit právě jaderná energetika a obnovitelné zdroje. V současné době země silně závisí na uhelných elektrárnách, které zajišťují stále nadpoloviční většinu výroby elektřiny.
