Prvních pět letošních měsíců stačilo, aby prodeje vozů se vznětovými motory potvrdily své směřování k dalšímu dlouholetému minimu. Po loňském roce, kdy zájem o naftová auta rekordně klesal, se propad zbrzdil jen mírně.
Od ledna do května se v Česku prodalo něco přes 29 tisíc osobních dieselových aut, o rok dříve ve stejném období prodeje přesáhly 37 tisíc. V roce 2016 to ještě bylo 47 tisíc, jak ukazuje databáze Svazu dovozců automobilů. Zatímco letos jezdí na naftu pouze každé čtvrté prodané auto, před třemi lety byl jejich podíl více než čtyřicetiprocentní. Pokračuje tak trend nastartovaný po kauze dieselgate v roce 2015 především v západní Evropě.
Odklon od dieselů táhnou hlavně firmy, které nakupují tři čtvrtiny nových aut v Česku. Provoz aut jezdících na naftu může být levnější, ale ve výsledku se nemusí finančně vyplatit. „Tento typ pohonu má momentálně tak pošramocenou pověst, že zůstatková cena auta klesá v čase rychleji než auta s benzinovým pohonem. Při následném prodeji tak zejména firemní zákazníci musejí počítat s většími ztrátami a to je odrazuje od nákupu,“ vysvětluje ekonom Deloitte Václav Franče.
S poklesem prodejů souvisí odklon od naftových agregátů v portfoliu automobilek. „Zejména v segmentu malých vozů a nižší střední třídy je teď nabídka dieselových motorů velmi omezená,“ říká partner společnosti EY Petr Knap.
Například v roce 2016 mělo naftový motor každé patnácté malé auto, nyní se podíl vznětových agregátů pohybuje pod jedním procentem. Vznětové agregáty přestala nabízet například Škoda do modelu Fabia. Do karet naopak dieselu nahrává rostoucí obliba SUV, kde si dieselový pohon udržuje stabilní postavení. Zájem naopak klesá o palivo LPG nebo CNG. 
