Emise CO2 v grafech. Hlavního znečišťovatele v Evropě se zelené plány moc netýkají

Petrohrad v roce 2005

Petrohrad v roce 2005 Zdroj: profimedia

Martinská ocelárna v Petrohradu
Martinská ocelárna v Petrohradu
Martinská ocelárna v Petrohradu
Martinská ocelárna v Petrohradu
Martinská ocelárna v Petrohradu
9 Fotogalerie
vaj , swp

Evropská komise má ambiciózní plány ekonomické proměny. V roce 2050 by hospodářství Evropské unie mělo být uhlíkově neutrální, tedy by už do ovzduší nevypouštělo žádné skleníkové plyny. Hlavní znečišťoval na kontinentu se ale nachází na východ od hranic Evropské unie. Srovnání emisí Ruska a ostatních států najdete v interaktivní infografice E15, druhé z miniseriálu zaměřeného na trend boje s CO2.

Rusko platí za čtvrtého největšího světového producenta skleníkových plynů. Pokud by se srovnání týkalo jen Evropy, tak jde o zemi s nejvyššími emisemi jak v absolutních číslech, tak i při přepočtu na tisíc obyvatel. Česko patří v relativním srovnání mezi vůbec „nejšpinavější“ země v rámci Evropské unie.

Zelené trendy ovšem nepříliš ochotně bere na vědomí i vláda Vladimira Putina. Rusko si ale zatím vytyčilo jediný pevný cíl, který je navíc poměrně skromný. Emise chce do roku 2030 snížit o třicet procent v porovnání s údaji roku 1990. Evropská komise chce dosáhnout redukce ve stejném období minimálně o 55 procent. Stanovení roku 1990 jako výchozího bodu pro srovnání navíc Rusku jeho klimatické úsilí dost zjednodušuje. Kvůli tamnímu hospodářskému kolapsu, který přišel až během 90. let, ruské emise jen mezi lety 1990 a 1999 klesly o 38 procent.

Ruský zmocněnec pro klima Ruslan Edelgerijev nedávno označil současné snahy nastolovat ambiciózní klimatické cíle za nerozumný závod, který odvrací pozornost od toho, co je zapotřebí ke konkrétním výsledkům.

Putin však uznává, že změny klimatu se Ruska týkají – tím spíše, když se tento stát otepluje 2,5krát rychleji, než činí světový průměr. Velký problém pro něj představuje i tání permafrostu. Na něm stojí celá města, navíc se ústupem permanentně zmrzlé půdy uvolňuje do ovzduší metan.

Ten rovněž přispívá k oteplování planety, Rusko se tímto způsobem ocitá v bludném kruhu. Tamní ekonomice, závislé na těžbě fosilní paliv, se však oteplováním v Arktidě nabízejí také některé nové obchodní příležitosti.

„Není žádným tajemstvím, že podmínky, jež umožňují globální oteplování, se vracejí. Jakých komplexních řešení jsme ale dnes svědky? Nestačí řešit otázku nových emisí, je také důležité dát si za úkol absorpci CO2, který v atmosféře už je,“ uvedl na jaře Putin. 

Prohlédněte si interaktivní infografiku:

Podle vědců z Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) při OSN se planeta v každém případě ohřeje o 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální úrovni. Otázkou pouze zůstává jak rychle. Lidstvo také může očekávat vzestup hladiny moří a častější vlny veder a záplavy.

Globální oteplování se bude i nadále projevovat odlišně v jednotlivých částech Země. Vědci, kteří zprávu připravovali, se shodují na potřebě snížit emise všech skleníkových plynů. Tedy nejen oxidu uhličitého (CO2), kterému se zatím věnuje největší pozornost, ale také právě metanu, který je součástí zemního plynu a který vzniká mimo jiné i při likvidaci odpadu nebo chovu hospodářských zvířat.

Co by Česku přinesla gigatovárna na baterie do elektromobilů? Podívejte se na video:

Video placeholder
Gigafactory Volkswagen v Česku - pozitiva a negativa • Videohub