Evropská unie se rozhodla skoncovat s automobily na spalovací motory, mají se přestat vyrábět nejpozději v roce 2035. „EU je poměrně hodně závislá na automobilovém průmyslu a pokud by tento krok neudělala, drtivá většina automobilek by za chvíli neexistovala,“ říká zakladatel webu zaměřeného na elektromobilitu Teslacek.tv, youtuber a vysokoškolský pedagog Ondřej Bačina. Elektromobily by podle něj měly být finančně dostupné téměř pro všechny nejpozději v roce 2025.
Evropská unie chce do roku 2035 zakázat výrobu automobilů se spalovacími motory. Je to podle vás otázka ekologie, nebo byznysu s elektromobily?
Je to otázka byznysu. Spalovací automobily se v tu dobu už nebudou prodávat. Je to stejné jako s tlačítkovými telefony nebo s klasickými televizemi. Když přišly na trh LCD televizory, tak stály milion korun. A dnes stojí deset tisíc nebo i méně. Často slyším argument, proč Evropská unie elektromobily takto tlačí a proč je to politicky ovlivňované, že by to ruka trhu ovlivnila sama. Odpověď je velmi jednoduchá. Evropská unie je poměrně hodně závislá na automobilovém průmyslu. Podívejme se na něco, čemu se říká inovátorovo dilema. Stávající automobilový průmysl by sám od sebe nikdy na elektromobily nepřešel, protože je to pro něj velmi nákladný přechod. Akciové společnosti se dnes bohužel zaměřují především na výsledky za kvartály a málo firem sleduje dlouhodobý horizont.
A jak se budou akcionáři tvářit na tyto vynucené ztráty?
V dnešním světě se obětuje dlouhodobý výhled pro krátkodobé zisky. Ty společnosti by samy nikdy na elektromobilitu nepřešly, protože by věděly, že budou ve ztrátě, byť krátkou dobu. Když to ale nařídí Evropská unie, tak mohou říci svým akcionářům, že ony za to nemohou, protože to mají nařízené. Akcionáři pak nemohou nic namítat. Pokud by tento krok Evropská unie neudělala, tak by drtivá většina automobilek za chvíli neexistovala. Například Volkswagen je v současné době nejzadluženější firmou na světě. Dali asi 35 miliard eur do vývoje elektromobility a v současné době se hlavně oni a automobilky Kia a Hyundai snaží dohnat Teslu. Naopak Japonci si pořád ještě myslejí, že přijde vodík a moc se do té elektromobility neženou. A začíná být vidět, že Japonsko může prošvihnout tento vlak. V budoucnu se tak může stát, že japonské automobilky nebudou existovat.
Podle čeho soudíte, že by drtivá většina automobilek zanikla, pokud by nepřišlo nařízení od EU?
Protože všechny automobilky neustále tvrdily, že elektromobilita nedává smysl. Krásnou ukázkou byl například elektromobil EV1 od General Motors, který přišel v devadesátých letech. Automobilka ho sama pohřbila a ostatní to používali jako důkaz, že elektromobilita nedává smysl. Ovšem do té doby, dokud nepřišla Tesla a nezačala trhat rekordy v prodejních oceněních, zákaznických oceněních a podobně. Vývoj automobilu trvá přibližně tři roky, pokud se bavíme o spalovacím autě. V případě elektromobilu drtivou většinu věcí automobilky nemají. Od devadesátých let přešla většina automobilek na subdodavatelský řetězec. Oni nemají to know-how, ale hlavně už nemají lidi, kteří dělají vývoj pro osmdesát procent všech součástek do automobilu. Z toho důvodu je nutné začít vývoj mnoho let předem. Pokud by EU nenutila k tomuto posunu, automobilky by neustále oddalovaly přechod, a to do té doby, než by jim „ujel vlak“. Už dnes má Tesla Model 3 větší prodeje než většina klasických spalovacích aut v jeho segmentu.
Jak v této otázce obstojí hybridy?
Jakmile ceny plných elektromobilů klesnou natolik, že to bude srovnatelné se spalovacím motorem, tak hybridy zmizejí. Najednou bude hybrid dražší než elektromobil, což je logické, protože tam budou dvě technologie místo jedné. A to nemůže fungovat. Jakmile lidé začnou přecházet na elektro, tak začnou růst ceny paliv, což přechod na elektro ještě urychlí. Česko má jednu z nejhustších sítí čerpacích stanic na světě, máme opravdu benzinky na každém rohu. A to na sebe váže fakt, že je v oboru spousta zaměstnaných lidí, kterým se samozřejmě přechod na elektromobilitu nelíbí. Čerpací stanice čeká do budoucna stejný osud jako doplňovače vody na železnici.
Bavíme se o modernizaci dopravy. Je to opravdu pokrok, když musíte čekat hodinu u nabíječky?
Lidé jsou dnes zvyklí a naučení na čerpací stanice. Spousta firem, hlavně těch energetických, staví nabíječky na benzinkách, což je naprostý nesmysl. Nabíjecí stanice má být tam, kde vy něco děláte. Logika elektromobility je taková, že kdekoliv zastavíte, můžete svůj vůz nabíjet. Fór je v tom, že když budete nabíjet opravdu kdykoliv, kdy zastavíte, tak vám stačí standardní zásuvka na 230V, a ty jsou vážně všude. Je důležité si uvědomit, že pokaždé když ráno vyjedete z domova máte vždy „plnou nádrž“. Tedy rychlonabíječky nejsou zase tolik potřeba, snad s výjimkou dálnic, kde ta rychlost nabíjení je nutná.
Zatím jsou ale elektromobily drahé a nabíjení u rychlonabíječek taktéž. Kdy by mohl podle vás nastat bod, v němž budou elektromobily dostupné téměř pro všechny?
Já osobně si myslím, že do takové fáze dospějeme do roku 2025. To bude podle mého názoru zlomový rok, kdy se na trhu nových osobních aut prodá osmdesát procent elektromobilů a pouhých dvacet procent aut se spalovacím motorem. Co se týká cen nabíjení, je potřeba říci, že delší trasu lidé průměrně jezdí dvakrát až třikrát do roka. V takovém případě nabíjíte na rychlonabíječkách u dálnice, které jsou samozřejmě dražší, ale ve výsledku je provoz elektromobilu stejně levný, protože si doma nabíjíte za 50 haléřů na kilometr. A to je to, co lidem nedochází, protože pořád mají v hlavě ty benzinky.
Jak je to s autonomním řízením? Oficiálně se používat nesmí, ale například Tesla se jím pyšní. Není to tedy jen marketingový tah?
Existuje několik úrovní autonomního řízení, přičemž Tesla je na druhé úrovni z pěti, což je v podstatě asistent řízení. Tesla se pyšní především tím, že umí perfektně zajistit a shromáždit informace ze svých elektromobilů, díky kterým postupně tvoří tu pravou umělou inteligenci. Ta totiž pochopí, jak má řídit, jedině tak, že se to naučí z jízd řidičů. Pokud si v Tesle zapnete autonomní řízení, tak pokaždé, kdy do toho sáhnete a chytnete volant, tak ta informace okamžitě putuje do centrály Tesly, kde se následně analyzuje, proč se to stalo, co musel řidič udělat proto, aby vozidlo jelo správně. Ostatní automobilky si data pro umělou inteligenci nesbírají samy, ale najímají si na to firmy. Elon Musk vymyslel úžasnou věc, protože každý řidič Tesly je zároveň zdarma lektorem umělé inteligence.
Věřil byste autonomnímu řízení naplno? Nebál byste se, že technika selže?
Otázka autonomního řízení je obecně velmi ošemetná, protože se jedná o lidské životy. V současné době vám ale vozidlo ani neumožní, abyste jej vůbec neřídili. Je pravda, že na dálnici v běžném provozu na to už vůbec nemusíte sáhnout a tuto cestu to už zvládá samo, až na nějaká zúžení, práce na silnici a podobně. Ale zatím tomu naplno důvěřovat samozřejmě nelze. Stále vím, že já jsem ten řidič, který má dávat pozor na cestu a pokud by se cokoliv stalo, tak se rozhodně nemohu vymlouvat na Teslu.
Jak blízko je Evropa k běžnému provozu autonomních vozidel?
No, to máte těžké. Elon Musk každý rok slibuje, že už příští rok to bude, ale on má trošku zkreslený pohled na celou věc kvůli tomu, že jemu osobně to funguje. Tam jde ale o to, že americké silnice jsou jiné než ty evropské. Myslím si tedy, že v roce 2025 budou minimálně v USA autonomní vozidla schopná cestovat z jednoho konce země na druhý. V Evropě a všude jinde to bude určitě později a bude to hodně záviset na Evropské unii. Nicméně ve chvíli, kdy se to povolí ve Spojených státech, tak Evropská unie nebude moct mít zpoždění větší než dva roky.
Tvrdíte, že autonomní řízení je snazší na realizaci v Americe, protože mají lepší a přehlednější silnice. Zároveň říkáte, že by mělo autonomní řízení v Evropě následovat přibližně dva roky po Americe. Myslíte, že se ty silnice do dvou let o tolik zlepší?
Vývoj technologií se děje po „S“ křivce. Proto pokud se první část odehraje za čas „X“, pak se druhá část odehrává za čas „Y“. Obecně, pokud bude autonomní řízení schváleno v USA, bude to muset být na úrovni, kdy budou auta schopná jet v podstatě všude sama. Zároveň to bude velice pravděpodobně spojeno s propojením do „centrály“, kde budou řešit ojedinělé případy. Tedy nebude se patrně jednat o tu nejvyšší, a sice pátou úroveň autonomního řízení. Bylo tím ale myšleno to, že cokoli v USA pustí do provozu a sníží to náklady (například tzv. platooning, kdy první kamion řídí řidič a za ním jedou další dva, které jsou řízené umělou inteligencí), tak to bude muset EU maximálně do dvou let povolit také. Jinak by totiž vystavovala podniky v EU neúměrnému konkurenčnímu tlaku.
Pokud se autonomní vozidla stanou běžnými, co bude s pracovními místy, například taxikářů nebo kurýrů?
Chtěl bych upozornit na to, že umělá inteligence je dnes už běžně využívaná v Americe například v call centrech. Všichni zde pracující lidé přicházejí o práci a přijdou o práci dříve než taxikáři, kurýři nebo zemědělci. Umělá inteligence tedy paradoxně nejvíce ovlivní bílé límečky, tedy back office. Hlavně se jedná o lidi, kteří odněkud berou nějaká data a někam je kopírují. To velice snadno zvládá umělá inteligence už dnes. Naopak instalatér nebo opravář čehokoli se zatím umělé inteligence obávat nemusí. Lidé z postižených profesí se budou muset nějakým způsobem zapojit do kreativnější práce, budou muset něco vymýšlet, přicházet s novými nápady a nebo to také dopadne tak, že se těm lidem bude muset platit nějaká renta za to, že budou sedět doma.
Je tedy umělá inteligence dobrou cestou pro lidstvo?
Bude to velká výzva, které se nevyhneme. Naše práce bude muset spočívat v tom, že budete přinášet nějakou mentální hodnotu nebo dělat zábavu, umění. Všechny ostatní úkony budou řešeny stroji, což nastane již v roce 2030. Zda to byla dobrá cesta, nebo ne, to se dozvíme, až tato fáze nastane. Z makroekonomického hlediska se trh práce vždy vyřeší, ale z mikroekonomického bude spousta lidí bez práce. Zkrátka ze skladníka operátora datového skladu jednoduše neuděláte.
| Ondřej Bačina |
|
