Emisní povolenky začínají dopadat i na průmysl | E15.cz

Emisní povolenky začínají dopadat i na průmysl. A bude hůř

Ondřej Souček

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Rekordní ceny emisních povolenek neznamenají problémy pouze pro uhelnou energetiku, čím dál větší potíže hlásí i zbylá průmyslová odvětví, která jsou dle evropských pravidel nucena pro svůj provoz povolenky nakupovat. Kromě toho se musejí vypořádat i s rostoucí cenou elektřiny, kterou ženou vzhůru právě povolenky.

Náklady za vypouštění oxidu uhličitého se kromě energetiky týkají především ocelářství, chemických závodů nebo například i papíren. Za každou tunu emise musejí vynaložit jednu povolenku, kterou provoz dostal buď přidělenou zdarma, nebo si ji musel dokoupit. Podíl těch přidělených přitom neustále klesá a v budoucnu má klesat ještě strměji. Naopak cena povolenky každoročně roste a v pátek se na trhu prodávala jedna za rekordních 43 eur.

„Ročně nyní dokupujeme 595 tisíc kusů povolenek, za které zaplatíme 389 milionů korun,“ říká Karel Hanzelka, mluvčí skupiny Agrofert, která má pod sebou čtyři povolenkami zatížené chemické provozy.

U hutě Liberty Ostrava byla dosud situace odlišná. Zatím dostávala víc povolenek, než spotřebovávala, navíc jich má stále dostatek v rezervě. I v Ostravě ale začínají být nervózní, letošní rok má být totiž v tomto ohledu zlomový. „Bezplatný příděl již nebude pokrývat naše potřeby a situace se bude každým rokem zhoršovat. Po roce 2025 navíc roční úbytek přidělených emisí kvůli tlaku Evropské komise zrychlí,“ očekává mluvčí Liberty Ostrava Barbora Černá Dvořáková.

Mluvčí ostravských hutí dále upozorňuje, že rostou výdaje i za elektřinu, jejíž cena kopíruje trend zdržujících se povolenek. Stát se loni sice zavázal, že průmyslovým oborům tento druhotný efekt povolenek zčásti zaplatí, kompenzace však tyto výdaje mohou pokrýt maximálně ze 75 procent, jak vyplývá z unijních pravidel. Pokud by se letos držela cena velkoobchodní elektřiny minimálně na současné úrovni, tedy zhruba na 57 eurech za megawatthodinu, rozdíl mezi výdaji a kompenzacemi by se u řady provozů mohl přehoupnout přes sto milionů korun. Patří mezi ně například Liberty Ostrava nebo Třinecké železárny.

Rostoucí tlak na podniky s uhlíkovou stopou ale podle ministerstva životního prostředí pouze znamená, že emisní povolenky po mnoha letech začínají plnit svou funkci. „Jejich dosavadní nadbytek k příliš masivním investicím do šetrnější výroby nevedl, nyní se však situace obrací, což je minimálně z pohledu životního prostředí dobře,“ míní náměstek rezortu Jan Kříž.

Jen Liberty Ostrava se v následujících deseti letech chystá investovat do modernizace a ekologizace provozu celkem 20 miliard korun. „Předpokládáme, že investice sníží objem vypouštěných emisí oxidu uhličitého na polovinu,“ dodala Černá Dvořáková.

Třinecké železárny nechtějí zůstat pozadu. „Připravujeme inovativní projekty pro redukci emisí, jsme ve fázi strategických rozhodnutí. V současnosti ale neexistuje komerčně fungující technologie výroby oceli, která by nezanechávala žádnou uhlíkovou stopu,“ upozorňuje mluvčí společnosti Petra Macková.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah