Pod hlavičkou energetické unie se mají propojit elektrické a plynárenské sítě mezi státy tak, aby si jednotlivé země mohly snadno v případě nouze pomoci při zajištění dodávek energií. Do roku 2020 si to vyžádá přes 150 miliard eur.
Východoevropským státům závislým na dodávkách plynu z Ruska mají nové trubky poskytnout přístup k alternativním zdrojům plynu. Zvláštní pozornost chce komise věnovat rozvoji infrastruktury pro dovoz a distribuci zkapalněného zemního plynu LNG.
Změn se dočká i trh s elektřinou. Komise chce dokončit jeho sjednocení, které však mělo být podle původních plápodpořit nů hotové už loni. „Do konce roku představím návrh nového uspořádání trhu. Umožní to lepší integraci obnovitelných zdrojů. Odbouráme národní dotace a další opatření, která narušují fungování trhu. Zbavíme se regulovaných cen v energetice,“ slibuje Canete. Výsledkem má být levnější energie pro obyvatele a firmy. Právo států zvolit si energetický mix zůstane zachováno.
150 miliard eur si do roku 2020 má vyžádat propojení elektrické a plynárenské sítě mezi státy
Nové finanční nástroje mají investice do energetické efektivity ve firmách i do zateplování budov a využívání
účinnějších spotřebičů. S energetickou účinností se má nakládat jako se samostatným zdrojem energie, aby měla stejné podmínky v konkurenci s elektrárnami a teplárnami.
„Koncept energetické unie je v souladu s českou aktualizovanou státní energetickou koncepcí. Dokončení vnitřního trhu s energií spolu s bezpečností dodávek považujeme za hlavní a nejdůležitější priority pro energetickou unii,“ říká za české ministerstvo průmyslu a obchodu jeho mluvčí Miroslav Kynčl.
Komise svou představu předloží šéfům států a vlád na březnové Evropské radě. S jednohlasnou podporou se nesetká. Například Maďarsko se už nechalo slyšet, že záměr komise vyjadřovat se k mezistátním energetickým dohodám ještě před jejich podpisem je porušením národní suverenity. Brusel by například mohl takto Budapešti zatrhnout nedávné dohody s Ruskem o výstavbě nových bloků jaderné elektrárny v Paksi nebo o dodávkách plynu. „Věříme, že budeme mít dost argumentů, abychom členské státy o správnosti naší cesty přesvědčili,“ dodává Šefčovič.
