Energetické plány nové vlády: Nejvíc emocí budí zestátnění ČEZ a pokračování těžby uhlí

Jeden z energetických slibů nastupující vlády se týká regulované složky ceny elektřiny, například poplatku za obnovitelné zdroje (POZE), který má převzít stát. Další snížení regulované složky se má financovat například z Modernizačního fondu, platby se tak prý férověji přerozdělí mezi stát a zákazníky.

Podle analytika XTB Jiřího Tylečka má však energetická politika chystané vlády spíš populistický charakter: „Snaží se vyjít vstříc voličům zasaženým vysokými cenami energií, dopravou či rostoucími životními náklady. Směřuje proto k rychlým a viditelným opatřením.“ Tento přístup podle něj sice může být v krátkodobém horizontu efektivní, z dlouhodobého hlediska však může mít negativní důsledky. „Vláda riskuje, že udržování nízkých cen bez dostatečných investic do modernizace a přechodu na nové technologie povede k zaostalosti energetického sektoru. Země by mohla trpět omezenou konkurenceschopností průmyslu, přístupu k evropským fondům a nová politika vlády by mohla mít dopad na stabilitu celého energetického systému,“ varuje Tyleček.

Jak dál s ČEZ

Kabinet také plánuje získat plnou kontrolu nad výrobní částí skupiny ČEZ, a to prostřednictvím výkupu akcií uskutečněného samotnou firmou. ČEZ by tudíž musel použít své vlastní prostředky, které by mu pak mohly chybět právě na potřebné investice. Cílem výkupu je podle nové vlády mít přímý vliv na ceny a investovat do nových zdrojů – zejména do jaderných bloků Dukovany 5 a 6 a přípravy projektů Temelín 3 a 4. Odborníci ale namítají, že zestátnění ČEZ snížení cen rozhodně nepřinese, protože silová složka ceny se řídí hodnotami na burze v Lipsku. A cena za distribuci, která je součástí státem regulované složky energie, by zase klesala účinněji, kdyby lépe fungoval Energetický regulační úřad.

„Znárodnění ČEZ je podle mě drahý a zbytečný nesmysl. Kromě toho, že připraví stát na řadu let o dividendy z ČEZ a že bude mít dramatický negativní dopad na kapitálový trh a na ČEZ a jeho investiční schopnost, nepřinese nic,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Podobného názoru je i analytik Capitalinked.com Radim Dohnal. Podle něj by tento krok firmu hodně zadlužil, cílově snížená ziskovost by navíc vedla k neschopnosti financovat výstavbu nových jaderných bloků. „Kvetla by korupce a nepotismus. Komplikovalo by to prostředí ostatním výrobcům a prodejcům elektřiny. Šlo by o začátek konce kapitalismu v ČR,“ dokonce prohlásil Dohnal.

Případné zestátnění ČEZ by se ale mělo patrně týkat pouze „výroby“. Pokud je tím myšleno to, co ČEZ nazývá Divize výroba, pak bude příští vláda usilovat o totální ovládnutí jaderných, uhelných, plynových a obnovitelných zdrojů ČEZ a nejspíš také těžby hnědého uhlí pod Severočeskými doly. Naopak distribuce, která je jedním z hlavních důvodů vysokých cen elektřiny, by měla zůstat mimo přímou kontrolu státu.

Nastupující kabinet se silně vymezil vůči rozšíření systému emisních povolenek ETS2 na domácnosti a dopravu, které odmítá, a chce navíc přehodnotit i současný systém ETS1. Tento plán hodnotí Dohnal jako schizofrenní: „Na jednu stranu chtějí systém reformovat a vyjmout z něj tržní element, na druhou stranu si z inkasovaných emisních povolenek chtějí kupovat voliče.“

Podle Petra Hladíka (KDU-ČSL), ministra životního prostředí ve Fialově vládě, Česká republika musí respektovat schválenou evropskou legislativu k emisnímu systému ETS2, jinak hrozí lidem i státu finanční postihy a také ztráta dalších peněz z Evropské unie.

Nová vláda má také v úmyslu revidovat Green Deal. Velkou kontroverzi vzbuzuje především plán zachovat uhlí a plyn jako součást energetického mixu a odmítnutí povinné instalace fotovoltaik a zákazu plynových kotlů. Počítá i s dočasným zachováním části uhelných elektráren, dokud nebudou k dispozici nové stabilní kapacity. „

V programovém prohlášení vznikající vlády je vidět jasný vliv Motoristů sobě, kteří chtějí vytvářet podmínky pro dlouhodobé využívání uhlí v České republice, a to v situaci, kdy se uhlí už ekonomicky nevyplácí a vše směřuje k odklonu od něj,“ reagoval vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR Jaroslav Bican. Odmítnutí konce výroby aut se spalovacími motory od roku 2035 i zavedení uhlíkové daně na paliva se nyní intenzivně diskutuje nejen v Česku, ale i v celé Evropské unii.

Dukovany beze změn

Ne všechny části programového prohlášení v oboru energetiky však budí kritiku. Pochválit lze podle odborníků například plány na posílení přenosové a distribuční sítě i výstavbu nových jaderných a plynových zdrojů jako pilířů stability přenosové soustavy, podporu soběstačnosti a energetické bezpečnosti státu, moderních technologií a úspor.

„Jádro považujeme za budoucnost české energetiky. Přípravu dalších bloků budeme koncipovat tak, aby došlo k zásadnímu zapojení lokálního průmyslu. Současně připravíme legislativní a finanční podmínky pro investice do malých modulárních reaktorů SMR a výroby komponent do SMR v ČR,“ píše se v návrhu programového prohlášení vlády.

Kladně lze určitě hodnotit také plánovaná opatření na prevenci blackoutů. „Abychom zabránili opakování výpadků elektřiny, přijmeme opatření, která zajistí spolehlivou regulaci přetoků elektřiny z obnovitelných zdrojů ze sousedních zemí. Dále urychlíme realizaci síťových projektů, které jsou zásadní pro naši přenosovou soustavu, a posílíme též distribuční soustavu. Při investování do přenosových sítí nastavíme spravedlivější systém financování, aby se provozovatelé OZE podíleli adekvátně na jejich rozvoji,“ uvádí návrh.

Nový kabinet se nezříká ani obnovitelných zdrojů. „Zaměříme se na podporu moderních akumulačních technologií. Jejich rozvoj ale musí být v souladu s udržením stability přenosové a distribuční soustavy. Podpoříme rozvoj vodních přečerpávacích elektráren jako významného regulačního a akumulačního prvku elektrické soustavy,“ dočteme se v dokumentu, který ale striktně odmítá „neuvážené a ekonomicky zatěžující kroky rychlé dekarbonizace, jako je zavádění povinné instalace fotovoltaiky na rodinné domy, zákazy plynových kotlů atp.“

Energetika s bezpečnostním rozměrem

Klimatická politika nové vlády má být „pragmatická, opřená o vědecké poznatky a respekt k vlastnickým právům. Nesmí se stát nástrojem byrokracie ani omezování svobod.“

Programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák uvítal, že vláda vzešlá z posledních voleb do svých programových bodů zařadila plán na dotažení kapacitních mechanismů pro flexibilní zdroje či vytváření podmínek pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie a využití akumulace energie. Podle něj scénáře s rychlejším rozvojem obnovitelných zdrojů dosahují nižší ceny silové elektřiny.

Zpomalení tohoto rozvoje podle něj hrozí zvyšování cenových rozdílů oproti sousedním zemím. „Jak ukazuje polská zkušenost, proměnit energetiku závislou na uhlí je možné, pokud vláda pochopí nové zdroje energie například jako odpověď na energetickou bezpečnost státu a posílení konkurenceschopnosti ekonomiky,“ podotkl Sedlák.