Vyšší důchody, nižší odvody OSVČ či zrušení TV poplatků. Volební sliby se zpozdí, narážejí už teď
- Vyšší valorizace důchodů budou možné až od roku 2027, někteří politici a odborníci hovoří ještě o pozdějším termínu.
- Živnostníkům a podnikatelům s lednovým zvýšením odvodů vláda nepomůže. ANO slibuje, že peníze zpětně vrátí nebo započte jako přeplatky.
- Nová koalice zatím neví, jak by případné zrušení mediálních poplatků nahradila.
V euforii předvolební kampaně lze naslibovat cokoliv, po volbách však přichází vystřízlivění a někdy i studená sprcha. Závazky se zadrhnou kvůli mnohaměsíčnímu schvalování změn zákonů, nebo narazí na odpor koaličních partnerů a zůstane jen u slov.
Tentokrát visí otazníky nad klíčovými taháky hnutí ANO. Jsou jimi vyšší valorizace důchodů, nižší odvody OSVČ, zrušení koncesionářských poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas nebo záměr přilákat do Česka sto tisíc kvalifikovaných pracovníků z ciziny.
Senioři si minimálně rok počkají
Pokud velmi silná voličská skupina seniorů dala hlas uskupení Andreje Babiše s vidinou rychlého přilepšení, bude si muset počkat. Slibovaný návrat vzorce pro výpočet pravidelných lednových valorizací penzí před schválenou důchodovou reformu, tedy započítávání poloviny reálných mezd, nikoliv jen třetiny, bude možný nejdříve za rok. A mezi politiky a odborníky se objevují i pesimističtější termíny.
„Bude to od roku 2027, protože zákonem bychom to jinak nestihli. My jsme měli program a ten budeme plnit,“ ujistil Babiš.
Nelze vyloučit, že záměr začnou torpédovat Motoristé, kteří žádají návrat k vyrovnaným státním rozpočtům. Například valorizace starobních, invalidních a pozůstalostních penzí od ledna 2026 v průměru o 668 si celkově vyžádá zhruba 22 miliard korun. Po uzákonění původního valorizačního vzorce, ale bude muset kabinet každoročně přihazovat další miliardy.
Nicméně už příští rok má důchodový systém poprvé od začátku dekády vykázat plusové hospodaření kolem deseti až 11 miliard korun. Na vyšší valorizace by tak peníze být měly, byť by zmíněné přebytky pravděpodobný nový ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) schoval na horší časy.
Živnostníci začnou odvádět více
Nastupující vláda také hodlá zastavit postupné zvyšování sociálního pojištění OSVČ, které zavedl konsolidační balíček. Vyměřovací základ má zůstat na letošních 35 procentech průměrné mzdy.
Na lednovém nárůstu těchto odvodů na 40 procent průměrného výdělku však vláda už nemůže z důvodu legislativního procesu nic změnit. „Reálně tak k plánovanému snížení odvodů OSVČ může dojít spíše až od roku 2027,“ upozorňuje Petra Pospíšilová, šéfka daňového poradenství BDO.
Navýšení bude opět rekordní, vlivem mechanismu konsolidačního balíčku vzroste skokově. Živnostníci a podnikatele si připlatí přibližně o dvanáct set korun měsíčně navíc. „Konkrétně OSVČ s minimálními zálohami budou od ledna 2026 hradit na odvodech sociálního a zdravotního v souhrnu o 1 126 korun měsíčně více,“ přiblížila Pospíšilová.
Po snížení odvodů na 35 procent navíc přijde státní rozpočet o tři až 3,5 miliardy korun ročně. „Opatření jsme připraveni prosadit se zpětnou působností doplněnou o vrácení nebo započtení přeplatků OSVČ,“ uvedla už dříve místopředsedkyně ANO Alena Schillerová (ANO), která se má stát ministryní financí.
Zachování poplatků chtějí Motoristé
ANO rovněž slíbilo voličům zrušení televizních a rozhlasových poplatků, které začali od května povinně odvádět všichni včetně firem, kteří si platí připojení k internetu. Jasně proti je však pravděpodobný příští ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Pod rezort spadají právě média veřejné služby a jejich financování. Kdyby hrazení poplatků převzal stát, musel by počítat se sedmi až devíti miliardami korun ročně.
„Za Motoristy jsme za zachování poplatků,“ řekl v pondělí Klempíř po jednání s prezidentem Petrem Pavlem. „Nejsme v tom ale úplně názorově sjednoceni s našimi koaličními partnery, takže to bude velká diskuze, abychom dosáhli nějakého smysluplného výsledku,“ dodal.
V návrhu programu nové vlády přitom jasně stojí: „Zrušíme poplatky za veřejnoprávní média, čímž snížíme zátěž pro občany a firmy.“
Shoda nepanuje ani na řešení, které by mělo poplatky nahradit. Jak informovaly Seznam Zprávy, ANO navrhuje, aby peníze do ČT a rozhlasu tekly přes speciální úřad či instituci. Tím se chce hnutí vyhnout podezření z ovlivňování obou médií, což je hlavní argument odpůrců rušení poplatků.
Koaliční politici se odvolávají na skandinávský model, který však nedává jednoznačnou odpověď. I když skandinávské země v uplynulých letech postupně od mediálních poplatků upustily, v praxi postupují rozdílně. Finové a Švédové platí speciální daň, která není součástí státního rozpočtu. Oproti tomu v Norsku peníze pro veřejnoprávní média proudí přímo ze státního rozpočtu a jejich objem určuje vždy na čtyři roky parlament.
Příliv zahraničních posil nechce SPD
Další koaliční střet téměř jistě vyvolá i další záměr ANO, které chce v příštích čtyřech letech přilákat do Česka sto tisíc zahraničních pracovníků. Je to snaha pomoci firmám, které po uvolnění překážek bránících většímu přílivu posil už řadu let volají.
V tuzemsku nyní podle Hospodářské strategie Babišova hnutí působí přes 940 tisíc Ukrajinců, Slováků, Vietnamců, Filipínců a dalších cizích státních příslušníků. „To je stále daleko za tržním potenciálem země,“ píše se ve strategii.
SPD to ale vidí úplně opačně. Před volbami razilo hesla: „Práce především pro občany ČR“ nebo „Zavedení principu Čech na prvním místě - povinnost firem primárně obsazovat volná pracovní místa občany ČR.“ Uskupení Tomia Okamury také hodlá zpřísnit podmínky pro agentury dovážející zahraniční pracovníky a zavést kvóty pro cizince v oborech, kde je dlouhodobě nezájem českých zaměstnanců.
