ERÚ zvýší ceny plynu i elektřiny. Ale přesto slibuje, že lidé celkově zaplatí méně
Koncové ceny energií pro všechny odběratele podle odhadů Energetického regulačního úřadu (ERÚ) v příštím roce klesnou. Elektřina pro průměrnou domácnost by meziročně mohla zlevnit o 10,1 procenta, plyn o 8,5 procenta, odhaduje úřad. Regulovaná složka ceny, kterou určuje stát, přitom v příštím roce pro domácnosti o jednotky procent vzroste. U elektřiny o 1,4 procenta, u plynu o 8,6 procenta, což znamená nárůst o desítky korun za spotřebovanou megawatthodinu (MWh). Cena za vnitrostátní přepravu plynu vzroste až o čtvrtinu. Výsledné ceny energií by podle úřadu mohly klesnout díky zlevňování u dodavatelů.
„Ve změnách regulovaných cen hrají největší roli dva protichůdné vlivy. Příznivě se do regulovaných cen promítá klesající cena elektřiny a plynu na volném trhu, což snižuje některé náklady na provoz soustav. Opačným směrem působí inflace, rostoucí potřeba investic a pokles spotřeby v minulých letech,„ uvedl předseda Rady ERÚ Stanislav Trávníček. Od druhého pololetí 2021 se spotřeba plynu v Česku snížila bezmála o 30 procent, vrátila se tak na hodnoty typické pro počátek devadesátých let.
V rámci regulované složky roste také cena za vnitrostátní přepravu plynu, a to až o čtvrtinu. Důvodem je propad mezinárodního tranzitu plynu, ke kterému došlo v důsledku války na Ukrajině a změny evropských toků plynu. Tuzemská přepravní soustava, který bývala z většiny financovaná mezinárodní přepravou plynu, tak nyní slouží téměř výlučně domácím zákazníkům.
V Praze regulovaná složka vzroste výrazněji
Regulovaná část ceny elektřiny tak v celorepublikovém průměru pro domácnosti vzroste meziročně o 1,4 procenta, což znamená nárůst asi o 36 korun za MWh. Pro průmysl naopak regulovaná složka ceny elektřiny klesne, na síti vysokého napětí o 0,8 procenta, tedy asi o 11 korun za MWh, a na velmi vysokém napětí, které využívají hlavně energeticky náročné provozy, o 3,6 procenta, což činí přes 30 korun za MWh.
Výrazněji stoupne, a to u všech odběratelů, regulovaná složka ceny u plynu. Pro domácnosti zhruba o 8,6 procenta, tedy přibližně o 38 korun za spotřebovanou MWh. Pro střední a velké odběratele pak v průměru o 8,2 procenta, což činí 16 korun za MWh. V Praze by regulovaná složka měla ale vzrůst oproti průměru až dvojnásobně.
VIDEO: S cenami bytů nic neuděláme, musíme podpořit dostupné nájmy, tvrdí Schneider z Ministerstva pro místní rozvoj pro FLOW
Koncové ceny energií, které odběratelé platí, se skládají z obchodní a regulované složky. Obchodní část tvoří dodavatelé, regulovanou naopak stát prostřednictvím ERÚ. U elektřiny bude regulovaná složka pro domácnosti v příštím roce tvořit více než 45 procent výsledné ceny, u plynu asi 23 procent. U velkých odběratelů bude podíl regulované složky na konečné ceně nižší. Oproti loňsku se tak podíl státem určované ceny zvýšil. V regulované části ceny jsou zahrnuty především poplatek za přenos a distribuci, u elektřiny také příspěvek na obnovitelné zdroje energie.
Nové ceny jsou pozitivní pro lidi, špatné pro rozvoj
Rozhodnutí ERÚ o regulovaných cenách energií v příštím roce je podle analytiků pozitivní zprávou pro domácnosti, ale špatnou pro další rozvoj energetické soustavy v Česku. Poukazují na potřebu rozsáhlých investic do rozvoje a zabezpečení sítí. Velká část domácností tak podle nich sice v příštím roce proti letošku ušetří, připravované výdaje na investice se ale projeví o to výrazněji v nárůstu regulovaných cen v příštích letech. Někteří z nich upozornili na blížící se volby a jejich možný vliv na rozhodování státu.
„Cenové rozhodnutí ERÚ je dobrou zprávou pro odběratele, voliče a špatnou zprávou pro udržitelnost rozvoje distribuce elektřiny,“ uvedl ředitel strategie EGÚ Brno Michal Macenauer. Upozornil na velký růst požadavků na připojování mikrozdrojů, nových odběrů a na instalaci chytrého měření v distribuci elektřiny. „Distribuce elektřiny je již nyní v celku výrazně podfinancovaná a toto cenové rozhodnutí k tomu dále přispívá. O co méně nyní porostou regulované ceny, o to výraznější bude skok, až to bude už provozně neudržitelné. Cenové rozhodnutí hodnotím v oblasti plynu jako přiměřené, v oblasti elektřiny jako nedostatečné,“ řekl Macenauer.
Analytik XTB Jiří Tyleček vnímá pohyb regulované složky cen energií trochu v předvolebním duchu. „Prudký růst minulého roku se neopakuje, ale to neznamená, že se snižují nároky na nutné investice v souvislosti s přechodem energetiky na obnovitelné zdroje,“ řekl. Potřeba investic do sítí a ztráta tranzitních poplatků v případě plynu podle něj povede v příštích letech k citelnému nárůstu regulovaných poplatků. „Jiná varianta neexistuje. Z politických důvodů může být sice tento nárůst utlumen, ovšem tento scénář by vedl k nedostatečným investicím a v konečném důsledku tak k nižší stabilitě a spolehlivosti sítě,“ podotkl Tyleček. Připustil, že pro velkou část domácností opravdu energie v příštím roce zlevní.
Šéf sekce Energo společnosti Kalkulátor.cz Lukáš Kaňok upozornil, že v průměru ceny energií v příštím roce klesnou, zlevňování se ovšem nebude týkat všech zákazníků. „Pokud se vám elektřina a nebo plyn sama nesnížila, pak si příští rok zaplatíte víc. Poplatky jsou totiž vyšší než v letošním roce,“ řekl. Snížení cen se tak podle něj bude týkat klientů se smlouvou na dobu neurčitou. „A to pak znamená, že i přes snižování ceny stále platíte výrazně více, než je nutné. A trochu mě mrzí, že na to nikdo neupozorňuje,“ dodal Kaňok.
To, že cena plynu v příštích letech poroste, potvrzuje i Roman Šmíd, obchodní ředitel společnosti epet. „V roce 2027 se očekává zásadní změna legislativy, již bude muset Česká republika přijmout v rámci evropských předpisů. Jde o zavedení systému emisních povolenek pro plyn, označovaného jako ETS 2. Všichni dodavatelé budou povinni tyto povolenky nakupovat a náklady na ně se pravděpodobně přenesou na zákazníky,“ upozorňuje Šmíd.
