Inovace a průmysl jsou tématem čtvrteční snídaně E15 Premium. Generální ředitelka nakladatelství Czech News Center Libuše Šmuclerová hosty uvítala a připomněla měnící se situaci různých průmyslů. Ze svého pohledu popsala, že mediální industrie je pozadu v tempu inovací, svět je přeinformován. Informace v takové mase ztrácejí hodnotu. A proto vznikl E15 Premium – aby hodnotné informace z takové masy vybral, rozpracoval a čtenáři předložil.
Rychlosti prostupu inovací a objemu dat, se kterými se firmy musí vypořádat, se věnoval ředitel pro digitalizaci Siemens Česká republika Leoš Dvořák. „V roce 2016 vzniklo na světě přes 50 procent existujících dat, ale jen 0,5 procenta z nich se proměnilo v informaci,“ prohlásil. Podle něj má lidstvo problém se zužitkováním dat problém. Kolem roku 2020 by mělo být 50 miliard připojených zařízení k internetu.
Podle Dvořáka není pravda, že robotizace představuje průmysl 4.0. Japonsko či Německo jsou země s nejnižší nezaměstnaností, ale zároveň s nejvyšší robotizací. Změnu Dvořák předpovídá v chemickém průmyslu a efektivním zasílání dat do úložišť.
„Máme progresívní, zajímavé technologie, ale stále jen technologie. Jsme na to dostatečně připraveni? Máme na to odborníky?“ to jsou podle Dvořáka to jsou nejdůležitější otázky současné „revoluce“. Vzdělanost a dostatek, respektive nedostatek lidí, kteří by s novými technologiemi uměli, je problém.
Generální ředitel společnosti M2C Matěj Bárta se věnoval kvalifikaci pracovní síly a zabezpečenosti sítí. Podle něj existuje v efektivním využití těchto zdrojů velká rezerva, která může posunout firmy k vyššímu výkonu. „Analytickými softwary je možné kontrolovat či monitorovat veškeré procesy ve firmě,“ vysvětlil s tím, že vše může probíhat navíc on-line.
„Dlouhodobě pracovní síla nebude taková, jakou bychom si ji představovali,“ proto sázíme na on-line monitoring a vyšší kontrolu, prohlásil Bárta. Ta ale může být, na rozdíl od negativních konotací s románem 1984, velmi přínosná. Popsal například možnost nasazení umělé inteligence v hledání podezřelých balíčků či tašek ve veřejném prostoru – takové informace pak mohou být předány bezpečnostním složkám.
Jak se k tomu staví odbory? „Jsme zaměstnancům schopni vysvětlit, že tento monitoring je k jejich vlastnímu dobru,“ reagoval Bárta.
Produktový specialista automobilky Toyota Václav Zikmund se v prezentaci věnoval evoluci inovací v autoprůmyslu a tomu, jak je firma zaváděla. Zmínil posun významu slova hybrid v průmyslu, které podle něj přineslo řadu změn, hlavně pak nižší náklady na provoz vozu. „Do deseti let budeme jezdit v chytrých či vodíkových vozech, dominovat jim budou hybridy,“ předpověděl.
V Česku činil podíl hybridních vozů na prodaných autech 0,5 procenta v roce 2016, v roce 2017 by měl být dvojnásobný. „Historicky jsou lidé zvyklí na lineární růst, stávající technologický exponenciální růst nás však naprosto zastiňuje,“ zahájil partner společnosti Deloitte Milan Kulhánek.
Technologie podle něj nastupují jiným způsobem. Kulhánek dal jako příklad Uber, který vznikl v roce 2012 a nyní je velký stejně jako ostatní taxislužby na celém světě dohromady. „Dnes už není otázkou, zda robotizovat a automatizovat, ale jak. Ty věci už tu s námi jsou, teď je na nás, jak je využijeme,“ prohlásil.
Analytik České spořitelny Radek Novák se ve své prezentaci vrátil k digitální revoluci a tomu, co pro byznys znamená. „Cena výpočetních kapacit je stabilní, digitální technologie se díky tomu dostává do všech oblastí,“ upozornil na kontext Mooreova zákona o rostoucím výkonu počítačů.
O probíhající digitální revoluci podle Nováka svědčí také globální nárůst počtu uživatelů internetu. „Nyní je na internetu již polovina globální populace, v Česku je to 73 procent lidí starších 16 let,“ zasadil do českého kontextu tento vývoj.
V Česku do roku 2025 ubude půl milionu lidí v produktivním věku, což ohrozí výkonnost ekonomiky. Náklady práce jsou v Česku už vyšší než hodinová práce robota, což představuje extrémní riziko pro českou ekonomiku.
