Evropa čelí rizikům, může ji čekat boj s Asií o zkapalněný zemní plyn
Vývoz zemního plynu z Ruska do zemí mimo Společenství nezávislých států (SNS) se za prvních devět měsíců letošního roku meziročně propadl o 40,4 procenta na 86,9 miliardy metrů krychlových. Uvedl to ruský plynárenský gigant Gazprom. Globální trh s plynem je od loňska stále napjatější a zlepšení patrně nepřinese ani příští rok.
Jak ve své pravidelné čtvrtletní zprávě informovala Mezinárodní agentura pro energii (IEA), Evropa bude čelit bezprecedentním rizikům a možná bude nucena soutěžit s Asií o zkapalněný zemní plyn. Mezinárodní agentura zároveň očekává, že celosvětová spotřeba plynu letos klesne o 0,8 procenta. Na vině je rekordní desetiprocentní pokles v Evropě a stagnující poptávka v asijsko-tichomořském regionu.
Spotřeba plynu v Evropě se za prvních osm měsíců letošního roku snížila o deset procent ve srovnání se stejným obdobím loni. Způsobil to patnáctiprocentní pokles v průmyslovém sektoru, protože podniky omezily výrobu kvůli prudce rostoucím cenám. Dodávky z ruských plynovodů do Evropy letos klesly po odstavení plynovodu Nord Stream 1 z Ruska do Německa na začátku září a po dalších problémech, které se objevily později.
Spotřeba plynu v Česku za prvních osm měsíců meziročně klesla o 18 procent. I bez ruského plynu se daří pokrývat denní spotřebu a plnit zásobníky, uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). V září podle něj klesla meziročně spotřeba plynu v České republice po očištění od vlivů počasí o 28 procent.
Ministr také uvedl, že v zásobnicích plynu v České republice jsou přes tři miliardy metrů krychlových plynu, za září se podařilo naplnit dalších 150 milionů metrů krychlových – a to i přesto že do ČR neteče ruský plyn. Zásobníky jsou naplněné z více než 89 procent, řekl Síkela. Stát podle něj už přestal vypisovat aukce na plnění zásobníků, kterými motivoval obchodníky k nákupu a ukládání plynu. O nákupu tak už rozhodují sami obchodníci, plnění má ale pokračovat.
