Exxon do Ruska nechtěl. Teď tam rád vrtá

Exxon do Ruska nechtěl. Teď tam rád vrtá

Exxon do Ruska nechtěl. Teď tam rád vrtá Zdroj: Profimedia.cz, kolaz E15

Americký ropný gigant Exxon Mobil se podnikání v Rusku dlouho vyhýbal. Před třemi lety ho přesto ruské ropné bohatství zlákalo. Využil problémů konkurenční britské společnosti BP a místo něho uzavřel strategickou alianci s ruským koncernem Rosněfť. Letos začne sklízet první ovoce.

První společný podmořský vrt v Arktidě by mohl podle dosavadních předpokladů narazit na ložisko, které obsahuje více ropy, než činí celé norské zásoby v Severním moři. Ve zkoumané oblasti, v níž je plánovaný vrt drobnou součástí, by mohlo být až 85 miliard barelů ropy. Tolik ropy teď vykazuje Rusko v prokázaných zásobách.

Obě firmy se dohodly, že do arktického ložiska v Karském moři a do hlubinné těžby v Černém moři investují 3,2 miliardy dolarů. Na Sibiři se hodlají zaměřit na nekonvenční těžbu z ropných břidlic. Na Sachalinu chtějí za patnáct miliard dolarů vybudovat zařízení na zkapalňování zemního plynu. Pikantní na aktivitách Exxonu je, že před deseti lety tehdejší šéf firmy Lee Raymond odmítl investovat v Rusku kvůli tažení ruské vlády proti tamní tehdejší ropné jedničce Jukosu a jejímu vlastníkovi Michailu Chodorkovskému. Dnes naleziště Jukosu patří státní firmě Rosněfť, které šéfuje bývalý vicepremiér Igor Sechin, který údajně Chodorkovského zatčení a uvěznění zosnoval.

K arktické spolupráci se společností Rosněfť se Američané navíc dostali až v okamžiku, kdy ze hry vypadl koncern BP. O příležitost přišli Britové kvůli společnému projektu TNK-BP s ruskou společností AAR. Nakonec ztratili i tento projekt, který pohltila právě Rosněfť.

Rusko jako recept na klesající zásoby v jiných částech světa

Exxon se jako poslední zařadil mezi západní ropné koncerny, které v Rusku hledají recept na klesající zásoby a těžbu ve svých ložiscích v jiných částech světa. Royal Dutch–Shell už společně s Gazpromem vybudovaly na Sachalinu zkapalňovač plynu a nyní se po měsících handrkování dohodly na jeho rozšíření. Soustředit se chtějí také na nekonvenční ropné a plynové zásoby na Sibiři.

Francouzský Total má zatím podíl také ve společném podniku s ruskou plynařskou dvojkou Novatek v projektu na zkapalněný zemní plyn na poloostrově Jamal. Teď se podle svého šéfa Yves-Louise Darricarrera poohlíží po partnerství pro průzkum a těžbu nekonvenčních ropných zásob.

Všechny žene do Ruska nejen vidina budoucích zisků, ale také daňové úlevy, které ruská vláda nabízí ropným a plynovým projektům v Arktidě a projektům na dobývání nekonvenčních ložisek. Rusko si od toho slibuje, že i do budoucna udrží těžbu ropy nad nynějšími deseti miliony barelů denně. V roce 2020 by měl podíl nekonvenční těžby vzrůst ze dvou desetin na jedenáct procent celkové produkce ropy.