„Od roku 2017 chceme v Čajandě na východní Sibiři těžit ročně až 25 krychlových metrů plynu,“ oznámil generální ředitel Gazpromu Alexej Miller pro setkání s prezidentem Vladimirem Putinem. „Surovinu budeme přepravovat potrubím dlouhým 3200 kilometrů do Vladivostoku,“ upřesnil Miller pro deník Vedomosti.
Záměr Gazpromu nesleduje pouze lákavou expanzi, je současně strategickým tahem. Rusko se totiž obává, že odběratelé plynu v západní Evropě nebudou časem tím, co bývali – z tohoto důvodu přenáší pozornost asijským směrem, kde roste poptávka v rychle se rozvíjejících ekonomikách.
Na snížení závislosti na Evropské unii tlačí ostatně prezident Putin. Úmyslu dodávat více zemního plynu do Číny však stojí v cestě skutečnost, že se Moskva není schopna už léta domluvit s Pekingem ohledně cen. „Vytvoříme nové exportní centrum, které se bude soustředit na asijsko-pacifický region,“ tvrdí i tak Putin.
Náklady na stavbu plynovodu, jak vyčíslil Miller, se mají pohybovat zhruba kolem 770 miliard rublů (24,5 miliardy dolarů), 430 miliard rublů (13,7 miliardy dolarů) padne na zpřístupnění naleziště v Čajandě. V této lokalitě má být až 1,3 bilionu kubíků plynu. Více než 200 miliard rublů (6,4 miliardy dolarů) má stát zařízení na zkapalňování plynu, které postaví Rusové ve Vladivostoku do roku 2018. Roční produkce se odhaduje na deset milionů tun.
Čtěte také:
Ruský plyn zatáčí do dynamické Asie, evropský odbyt je vrtkavý
Gazprom se ve sporu s RWE Transgas odvolá
Gazprom: EU nás chce donutit zlevnit plyn
Pozice v Evropě ale Gazprom vyklidit nechce. , které spojuje zásoby ruského plynu přes Baltské moře s Německem a v němž má firma většinu, otevřelo na začátku října druhé vedení, které zdvojnásobí roční přísun suroviny na 55 miliard krychlových metrů. A v chodu jsou už přípravy na třetí a čtvrtou větev.
Ruský obchod potěšil akcionáře BP
Britský kolos BP, který čerstvě oznámil prodej podílů v ruské trojce TNK-BP sokovi Rosněfť, vydělal v minulém čtvrtletí 5,2 miliardy dolarů (o 1,5 miliardy více proti předešlému období). Úspěch zařídil především stoupající zájem o pohonné hmoty. Vedení firmy už ohlásilo zvýšení dividendy o 12,5 procenta na devět centů za akcii. Tento krok dávají analytici do přímé souvislosti s dodatečným příjmem 27 miliard dolarů, které „vytěžili“ Britové z obchodu s Rosněftí.
