Koronakrize odeznívá. Napovídá to spotřeba elektřiny | E15.cz

Hlad po elektřině je téměř stejný jako před krizí. Svědčí to o vzepětí ekonomiky

Ondřej Souček

O pouhé jedno až dvě procenta je teď spotřeba elektrické energie v Česku nižší než před rokem ve stejném období. Vyplývá to z dat provozovatele přenosové soustavy ČEPS očištěných o vliv teploty a slunečního svitu. O Velikonocích, kdy byl meziroční rozdíl nejvyšší, podniky a domácnosti spotřebovaly o patnáct procent méně elektřiny. Svědčí to o návratu hospodářství ke stavu před koronakrizí.

Vývoj spotřeby elektřiny je zajímavý právě proto, že vypovídá o ekonomické aktivitě v zemi. Patří dokonce k nejrychlejším indikátorům, a proto ji sleduje i centrální banka. Ta na základě posledních čísel spotřeby odhaduje, že to nejhorší má tuzemská ekonomika už za sebou.

„Dna ekonomického cyklu bylo podle signálů z energetického trhu dosaženo v polovině dubna. Mezičtvrtletní růst HDP za třetí kvartál by podle vývoje spotřeby elektřiny už mohl být v plusu,“ říká člen rady ČNB Aleš Michl. Korelace mezi spotřebou elektřiny a ekonomickou aktivitou podle něho sice není vždy perfektní, ale jako zjednodušující odhad při nedostupnosti základních makroekonomických statistik funguje dobře.

Šéf energetické firmy Amper Holding Jan Palaščák se však domnívá, že dorovnání spotřeby nemusí trvat. „Na současná slušná čísla spotřeby elektřiny a zřejmě i tuzemské ekonomické aktivity může mít dopad to, že Češi tráví dovolenou v Česku. V minulých letech v těchto týdnech vyjížděli za hranice,“ říká.

„Je jasné, že koronavir bude mít i sekundární ekonomické dopady, ale ty ještě nenastaly. Nyní se realizuje odložená spotřeba, která ale může ochabovat. Navíc hrozí druhá vlna pandemie,“ dodal Palaščák s tím, že dlouhodobě se spotřeba na původní hranici vrátí až v roce 2023. V minulé krizi se spotřeba na úroveň z roku 2008 dostala až v roce 2017.

Šéf Amper Holdingu propad spotřeby dříve hodnotil i jako jeden z důvodů, proč by vláda nemusela tolik spěchat s tendrem na jaderný blok. „V době, kdy má nový blok začít vyrábět elektřinu, by díky nižší spotřebě žádný nedostatek elektřiny nehrozil. Když prodloužíme životnost stávajících bloků, tak nám to dává několik roků k plánování navíc,“ věří Palaščák. 

ČEZ nicméně argumentuje tím, že nový jaderný blok představuje investici na několik desítek let, a hospodářské cykly proto v rozhodování nemohou hrát zásadnější roli. „V Evropské komisi navíc sílí hlasy, že ekonomickým propadem by měl být ještě urychlen přechod na bezuhlíkovou ekonomiku, což by zrychlilo růst spotřeby elektřiny, která nahradí spalování ropy a plynu,“ podotýká mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

 

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!