Pod zemí leží pět miliard tun uhlí, jehož těžbě brání jen současné zákony a ekonomická nerentabilnost. Prolomení limitů by tím otevřelo cestu k dalšímu rozmachu těžby, říkají ekologové.
Hnědé uhlí se v českých zemích dobývá ve větší míře od poloviny 19. století a když se o 100 let později naplno rozjela povrchová těžba, spálilo se ho v zemi i přes 80 milionů tun ročně. Od 80. let minulého století těžba klesala až ke 43 milionům, vloni stoupla na 46,6 milionu tun.
Růstový trend ale sotva potrvá. Uhlí, které by se za současných podmínek dalo vytěžit, totiž dochází. Před limity zbývá zhruba 846 milionů tun, dalších 850 milionů tun by šlo vytěžit při jejich prolomení. Severočeské doly odhadují, že mají za limity asi 100 milionů tun uhlí, které by šly bez větších potíží vytěžit, zbylých 750 milionů tun leží za limity v okolí Litvínova, kde těží Czech Coal. Tam je ale prolomení limitů velmi ožehavé.
Skupina Czech Coal, které uhlí na severu Čech dobývá, upozornila, že dopad ukončení těžby v roce 2020 bez využití uhlí za limity přinese státu v dalších letech náklady přes 750 miliard korun. Ty zahrnují výpadek daňových příjmů po ukončení těžby, náklady na nákup náhradních energetických surovin a řešení následné nezaměstnanosti. „V souvislosti s ukončením těžby v lokalitě ČSA zanikne do roku 2020 přibližně 8000 pracovních míst, z toho ve skupině Czech Coal asi 2500,“ uvedla firma.
V první fázi by kvůli těžbě padlo město Horní Jiřetín a vesnice Černice, v dalších etapách by pak důl musel zlikvidovat i průmyslový areál v Záluží, kde je mimo jiné rafinerie a chemička. Třetí těžař, Sokolovská uhelná, už je na fyzických limitech svých ložisek, utlumuje těžbu a nadobro vytěží ložiska kolem roku 2030. Část uhlí v Sokolovské pánvi je blokována v ochranných pilířích karlovarských lázeňských pramenů.
„Uhelný věk se v Česku historicky blíží ke svému konci, i když v nejbližších letech hnědé uhlí zůstane pro českou energetiku klíčové,“ řekl ředitel strategie Severočeských dolů Vladimír Budinský. Pokud limity zůstanou beze změny, oba lomy Severočeských dolů skončí kolem roku 2035, jeden lom Czech Coalu v roce 2021 a druhý kolem roku 2055.
Prolomení limitů by ale konec uhelného věku minimálně odložilo. „Domácí hnědé uhlí nám v závěru své historické kariéry ještě dobře poslouží,“ řekl Budinský s tím, že by mělo i dál mít své místo v energetickém mixu. Odpůrci těžby ale prolomení limitů považují za precedens, který by Česko vrátil do éry uhelné energetiky. Poukazují přitom na to, kde všude je ještě nevytěžené uhlí.
Výzkumný ústav uvádí, že vytěžitelného hnědého uhlí je v Česku pětkrát tolik, než kolik umožní vytěžit současné limity. „Za hranicemi limitů se potom v rámci zmíněných podkrušnohorských pánví nachází ještě cca 3,8 miliardy tun v současnosti využitelného hnědého uhlí,“ uvádí letošní zpráva. Největší ložisko se táhne od Ústí nad Labem po Žatec a stojí na něm řada velkých měst.
Další zhruba miliarda tun uhlí leží netknutá v okolí Chebu; v uhelných bilancích v roce 1990 evidovali ložisko jako technicky „využitelné“. Menší ložiska hnědého uhlí pak jsou i poblíž Liberce, Jeseníku a Moravské Třebové, ani v dobách ČSSR se ale do zásob nepočítala. A miliarda tun málo výhřevného uhlí, takzvaného lignitu, leží pod povrchem na jihu Čech a Moravy. 
Těžaři tvrdí, že tak daleko jejich plány nejdou. „Těžba těchto nových lokalit je za současných podmínek naprosto nereálná,“ soudí Budinský a argumentuje ekonomickou nerentabilností i absencí infrastruktury.
Studie: Těžba za limity by vyšla na bilion korun
Využití uhlí, které leží v severních Čechách za územními ekologickými limity, na výrobu elektřiny a tepla by vedlo během příštích zhruba 120 let k externím nákladům až 1,3 bilionu korun. Náklady by byly spojeny zejména s dopady na lidské zdraví a životní prostředí. Vyplývá to ze studie o prolomení limitů těžby uhlí na Mostecku, kterou prezentovalo Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v Praze.
„Získávání energie ze zdánlivě levného hnědého uhlí nás v konečném důsledku může přijít pěkně draho. Nepřímo, ale královsky ji totiž dotujeme prostřednictvím dopadů na lidské zdraví, zkrácenou délkou života, škodami na životním prostředí a změny klimatu,“ uvedl Jan Rovenský z ekologické organizace Greenpeace ČR.
Studie kalkuluje pouze s dopady, které by vznikly spálením uhlí za těžebními limity ve velkých teplárnách a elektrárnách. Nezabývá se škodami, které na životním prostředí působí přímo těžba, jako například hluk a prach. Nezabývá se ani poškozením krajiny těžbou či bouráním obcí.
Z hlediska struktury škodlivých vlivů představuje nová těžba podle studie výraznou zátěž na lidské zdraví. „Za celé období životnosti těchto velkolomů - do roku 2133 - představují zdravotní dopady externí náklad ve výši 374,8 miliardy korun,“ uvádí studie.
Kromě zdravotních dopadů byly hodnoceny také environmentální dopady, které zahrnují ztrátu biologické rozmanitosti, ztrátu zemědělské produkce, náklady vyvolané poškozením budov těžbou a škodlivý vliv těžkých kovů na lidské zdraví. Podle studie by těžba za ekologickými limity také výrazně zvýšila emise škodlivých plynů, což by rovněž přineslo náklady ve stovkách miliard korun.
Limity těžby uhlí v severních Čechách jsou citlivým tématem, vznikly v devadesátých letech na konci největšího uhelného rozmachu a mají za úkol ochránit alespoň část severočeské krajiny. Ekologové dlouhodobě volají po zachování limitů, současná vláda také prohlásila, že prolamovat limity nebude. Otázkou ale zůstává, zda limity budou zachovány i v dalších letech.
