Hora Ararat je vším. I velkým byznysem

Likéry Ararat

Likéry Ararat Zdroj: Tereza Zavadilova

Mýty opředená pětitisícovka Ararat se stala symbolem arménské národní tragédie. Hora, která pro staré Armény byla podobně jako Olymp pro Řeky sídlem bohů a podle Starého zákona na jejím vrcholku přistál Noe se svou archou, je totiž na území Turecka. Arméni tak na Ararat pouze teskně hledí, zpřítomňují si v ní mnohasetleté ústrky, ze kterých viní hlavně Turky.

Právě blízkost ekonomického tygra by Arménii – jejíž obyvatelé jsou v legendách považováni za stejné rozené obchodníky jako Židé – mohla pomoci z ekonomického rozkladu, ale nejde to. Hranice mezi oběma státy jsou kvůli důsledkům sporu o genocidu zavřeny.

Na Ararat tak mohou pouze hledět i návštěvníci působivého muzea arménské genocidy nad Jerevanem i blízké věhlasné likérky Ararat. Jmého hory pojmenovává arménské podniky napříč sektory. Najdeme tak kromě brandy Ararat stejnojmenné cigarety, televizi Ararat, Ararat Cement či vinařství Ararat.

Nejdále do světa se jméno hory přeneslo v názvu produktu zmíněné likérky. Koňak Ararat, který ve zdejších sudech zraje už od devatenáctého století, je v zemích bývalého SSSR nejproslulejší brandy – často se také v zemích mimo Arménii falšuje. Výrobna Araratu je vyhledávaným cílem návštěv. Svůj sud zde má například režisér Emir Kusturica, zpěvák Peter Gabriel či rodiny politických hvězd jako Jelcinovi či Walesovi.

Likérka vyrábí i velmi luxusní řady, které nejdou do obchodní sítě – například sedmdesátiletý koňak „Noemova archa“ lze koupit jen v podnikové prodejně.

Ovšem stejně jako hora Ararat ani slavná Jerevan Brandy Company Arméncům nepatří. Vláda ji prodala v roce 1998 za 30 milionů dolarů francouzskému gigantu Pernod Richard.