Přípravy projektu horkovodu z elektrárny Dukovany do Brna jsou v plném proudu. Nová infrastruktura má od roku 2030 zajistit většinu tepla pro druhé největší město v zemi, které by tím významně snížilo svou závislost na plynu. Teplárny Brno začaly jednat o výkupu pozemků na trase horkovodu a oslovily osm energetických expertů, aby jim radili s nastavením celého projektu. S projektem za celkem zhruba 19 miliard korun souvisí i plán na výstavbu celkem dvou nových reaktorů v Dukovanech. Ministerstvo průmyslu a obchodu už na konci října vydalo územní rozhodnutí pro oba nové zdroje.
Mezi prvními oslovenými vlastníky pozemků na trase plánovaného horkovodu jsou obce. „Intenzivně vedeme jednání například s Oslavany. Postupně budeme jednat i s dalšími,“ říká generální ředitel Teplárny Brno Petr Fajmon, hlavní investor horkovodu. Horkovod a případně i další související stavby budou patřit mezi takzvané stavby energetické infrastruktury, což usnadní právě zisk pozemků potřebných pro jejich výstavbu. Počítá s tím novela liniového zákona, která loni v srpnu vstoupila v účinnost.
„Definitivní rozhodnutí o trase vítám, umožní nám to totiž efektivněji plánovat rozvoj obce. A také se nám naskytne možnost se na horkovod připojit. Samozřejmě počítáme s tím, že teplárnám, a tedy i městu Brnu pomůžeme s jednáními o výkupu s vlastníky dotčených pozemků,“ konstatuje starosta Oslavan Vít Aldorf. Plánovaná trasa vede přes více než 2500 parcel, z nichž navíc některé mají více vlastníků.
Horkovodní potrubí z Dukovan do Brna bude dlouhé 42 kilometrů a povede z velké části pod zemí mimo komunikace a zastavěnou oblast. Oběh vody budou zajišťovat čerpací stanice nejen na obou koncových bodech, ale také po trase. Položení potrubí na trase by nemělo být příliš technologicky náročné. Vodní toky bude třeba překonat mostními konstrukcemi, ve vyvýšeném terénu na některých místech vzniknou tunely. Do Brna by měly proudit dva miliony gigajoulů tepla ročně.
Zdrojem tepla při spouštění horkovodu by podle předpokladu byly současné čtyři dukovanské bloky. Po jejich postupném odstavení by je ale měl nahradit nový reaktor od roku 2036 a potenciálně i druhý od roku 2047. Podle vlády je třeba pro bezpečný a spolehlivý provoz horkovodu postavit dva nové bloky, protože v době výměny paliva na jednom bloku, zejména v zimním období, musí být k dispozici náhrada.
„Počítáme s financováním ze tří zdrojů. Jedním jsou naše peníze, druhý zdroj jsou dotace. Chtěli bychom získat alespoň polovinu částky. Třetím zdrojem jsou úvěry,“ tvrdí generální ředitel brněnských tepláren Petr Fajmon.
Teplárny ve spolupráci s městem už také oslovily osm energetických expertů, kteří by jim měli radit s nastavením celého projektu. Je mezi nimi například poradce prezidenta Pavla pro energetiku Jakub Maščuch, ředitel odboru strategie a analýz Úřadu vlády ČR Jakub Kajzler či bývalý šéf investiční skupiny Raiffeisen a bývalý člen představenstva státní společnosti Mero Marcel Kalakaj. „Výstavba horkovodu je svým rozsahem a významem natolik mimořádná, že vyžaduje odborné konzultace s lidmi, kteří mají s obdobnými projekty dlouholeté zkušenosti. Oslovení odborníci jsou špičky ve svých oborech,“ uvádí brněnská primátorka Markéta Vaňková.
Poradci se budou průběžně vyjadřovat ve všech fázích přípravy a realizace projektu. Už nyní během podzimu s nimi budou brněnské teplárny konzultovat kroky, které chystají v přípravě horkovodu na příští rok. „Chceme v rámci našich kompetencí a možností radit s přípravou všech důležitých částí projektu,“ říká Marcel Kalakaj.
Horkovod z Dukovan do Brna není úplně novým projektem. Desítky let starý záměr oživila loni situace na trhu s plynem i obavy o jeho dostupnost. O horkovodu se uvažovalo už v 80. letech, kdy elektrárna zahájila provoz. Před deseti lety už se projekt připravoval, ale nakonec byl pozastaven. Kvůli tehdejším nízkým cenám plynu nebyl ekonomicky výhodný. ČEZ už letos v říjnu uvedl do provozu horkovod vedoucí z jaderné elektrárny Temelín do Českých Budějovic.
