Francouzský parlament v úterý rozhodl o snížení podílu jaderné energie na energetickém mixu ze 75 na 50 procent do roku 2025. Odvětví, které ve Francii zaměstnává 125 tisíc lidí, tak hledá nová odbytiště v zahraničí.
V době parlamentního hlasování proběhl na letišti Le Bourget první francouzský jaderný veletrh. Cílem bylo ještě více posílit pozici Francie jako nejvýznamnějšího vývozce jaderných technologií na světě. Například koncern EDF usiluje o stavbu reaktorů ve Velké Británii za 19 miliard eur. Šéf EDF Henri Proglio také uvedl, že by „rád ve spolupráci se Saúdskou Arábií pracoval na vizi silného jaderného sektoru“. Kromě toho hodlá expandovat v Polsku či Jižní Africe.
Do Jižní Afriky míří i Areva. Paříž a Pretoria tento týden podepsaly dohodu, která firmě umožní ucházet se o zakázku na stavbu osmi jaderných reaktorů za 50 miliard dolarů.
Nejisté plány
Francouzský zákon zatím ale neřeší otázku, jak bude částečný odklon od jádra probíhat, stanovuje jen hrubý rámec: spotřeba elektřiny by do roku 2050 měla klesnout na polovinu, počet elektráren využívajících fosilní zdroje by do roku 2030 měl klesnout o 30 procent ve srovnání s rokem 2012. Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny by měl za šest let stoupnout na 23 procent a do roku 2030 na 32 procent.
Úřady také mlčí o tom, kterých elektráren se odstávka týká. Jistotu uzavření má jen nejstarší francouzská jaderná elektrárna Fessenheim, jejíž brzký konec slíbil prezident Francois Hollande.
EDF čeká obří investice
Provozovatelé jaderných elektráren přitom chtějí mít jasno co nejdříve. EDF musí v nejbližších letech do svých 58 reaktorů investovat okolo 55 miliard eur, některé z nich totiž slouží výrazně déle než původně plánovaných 30 let.
Co mohou Areva, EDF a další ztratit, dokazuje příklad majitelů německých jaderných elektráren. Koncerny E.ON a RWE své ztráty kvůli uzavření jaderných elektráren vyčíslily na 15 miliard eur a nyní se domáhají náhrady u ústavního soudu. Švédský Vattenfall se pak obrátil rovnou na rozhodčí soud Světové banky, kde po Německu požaduje 4,7 miliardy eur jako odškodné za zmařenou investici.
