Zavření padesáti japonských reaktorů způsobilo pád dodavatelů do červených čísel. A to navzdory tomu, že jim vláda povolila přenést část nákladů na spotřebitele zdražením elektřiny. Celkové ztráty devíti dodavatelů, s nimiž jaderné elektrárny spolupracují, dosahují dle agentury Bloomberg 1,7 miliardy dolarů za tři měsíce do června. Od zemětřesení a tsunami v březnu 2011 spadly akcie japonských firem, které poskytují plyn a elektřinu, o 28 procent.
Ministr ekonomiky, obchodu a průmyslu Tošimitsu Motegi před týdnem na konferenci o zkapalněném plynu (LNG) prohlásil, že zdražování energie silně zatěžuje ekonomiku a že zajistit spolehlivé a levné dodávky LNG je pro vládu prioritou.
Vláda se obává, že by vyšší ceny tepla a elektřiny mohly krátkodobě poškodit průmyslovou výrobu, a ohrozit tak úsilí kabinetu vytáhnout zemi z mnohaleté ekonomické stagnace. Minulý měsíc se cena elektrické energie v Tokiu meziročně zvýšila o 15 procent. Z dlouhodobého hlediska se mnoho politiků obává, že ukončení výroby z jádra povede ke snížení konkurenceschopnosti třetí největší ekonomiky světa.
Kabinet pracuje na nové energetické politice, ve které by jádro hrálo menší roli. Jenže proti znovuotevření reaktorů je velká část veřejnosti. Odpor Japonců k jaderné energii dále zvyšují nedávné zprávy o únicích radioaktivní vody z Fukušimy. Japonští dodavatelé se mezitím musejí poohlížet po výhodnějších distributorech paliva.
Spojené státy tento týden schválily realizaci už druhého LNG projektu cíleného na Japonsko – terminál v Cove Pointu v Marylandu. Tyto terminály se ale rozjedou až za tři čtyři roky. Do té doby bude Japonsko závislé na drahém spotovém trhu a starých dodavatelích. Asijští importéři platí za LNG asi pětinásobek sumy, kterou zaplatí dodavatelé ve Spojených státech. I po odečtení nákladů na dopravu mají dodavatelé marži 40 až 50 procent, spočítal japonský Institut ekonomiky energetiky.
