V roce 2020 by podle organizace NRDC mohl dovoz kanadské ropy podosáhnou 700 tisíc barelů denně. Loni činil dovoz 4 tisíce barelů denně.
Potíž je v tom, že těžba ropy z ropných písků je energeticky náročná, a v konečném součtu s emisemi CO2 při spalování benzínu a nafty vyprodukuje o 23 procent skleníkových emisí než konvenční ropa z vrtů. Takže pouhým přeorientováním části dovozu ropy do Evropy na kanadské zdroje vzroste evropská zátěž způsobená skleníkovými plyny o 1,5 procenta. To je stejné, jako by se na evropské silnice najednou vypustilo nových šest milionů aut, upozorňuje NRDC.
Klíčem, který by mohl kanadské ropě otevřít cestu do Evropy, je přehodnocení evropské směrnice o kvalitě paliv. Její platnost vyprší v roce 2020. Revize směrnice by přitom měla stanovit, s jakou hodnotou emisní intenzity ropy z ropných písků budou muset dovozci a rafinérie počítat. Pořád totiž platí cíl Evropské unie, že do roku 2020 by se měly emise skleníkových plynů v dopravě snížit o 6 procent.
Kam s kanadskou ropou
S rostoucí těžbou nekonvenční ropy Kanada aktivně hledá trhy, kam by surovinu mohla prodávat. Do roku 2030 by měla těžba ropy z ropných písků v Kanadě vzrůst na 5,8 milionů barelů za den. Společnost TransCanada má plán na stavbu Východního ropovodu, který dopraví ropu z nalezišť na pobřeží, odkud ji tankery zavezou mimo jiné právě do Evropy. Cílem by podle NRDC mělo být Španělsko. Jeho rafinérie už investovaly do modernizace, aby mohly těžkou kanadskou ropu zpracovávat. Navíc budou mít dostatečnou kapacitu, aby mohly odebírat veškerou ropu přepravenou Východním ropovodem.
Další možností, jak by mohly produkty z kanadské těžké ropy doputovat do Evropy je stavba ropovodu na jih Spojených států. Ropovod Keystone XL by mohl do oblasti Mexického zálivu dopravovat 830 tisíc barelů těžké ropy denně. V tamních rafinériích by pak v roce 2020 kanadská ropa tvořila čtvrtinu zpracované suroviny. Export ropných produktů z USA v posledních letech rychle roste a jedním z velkých dovozců je právě Evropa.
