Dotační závody začínají, Německo zalije průmysl penězi, ale stvoří zombie. Česko je bez šance vyhrát
- Berlín zalije německé firmy penězi, ale podrazí konkurenty nejen v Česku.
- Formující se vláda Andreje Babiše chystá podporu, dotační závody s bohatým Německem ale vyhrát nelze.
- Firmy se obávají ztráty zakázek i propouštění.
Masivní podpora energeticky náročných firem, jejichž náklady na elektřinu hodlá německá vláda dotovat od příštího roku, je pro českou průmyslovou konkurenci pohromou. Berlín chce pomoci asi dvěma tisícům společností – například z oblasti ocelářství či chemie –, a to až pěti miliardami eur (asi 60 miliard korun) v následujících třech letech, odhadla Německá energetická agentura (DENA).
Schválí-li štědré subvence Evropská komise, což se očekává, německé energeticky náročné podniky posílí svou konkurenceschopnost vůči obchodním soupeřům z USA nebo Číny, kde platí za energie zlomek evropských cen. Pozice českého průmyslu by se tak rapidně zhoršila.
„Pro firmy našeho typu jsou ceny energií naprosto klíčové, neboť pracujeme se zákazníky na globálním trhu, kde soupeříme s dodavateli z celého světa, kteří mají vstupy násobně levnější. Pokud tohle nevyřešíme, povede to v Evropě ke katastrofě,“ shrnuje náladu oslovených byznysmenů Pavel Česnek, generální ředitel výrobce tvářecích a dalších strojů Žďas.
Německo podpoří energeticky náročné podniky
Žďas patří ke špičce českého strojírenství. „Dopad do finální marže může být mezi deseti až patnácti procenty v náš neprospěch. Kde je společný postup EU? Němci jsou významně spoluzodpovědní za to, co se v energetice děje, tak proč by měli mít na národní úrovni výjimky?“ dodává Česnek.
Tarif na průmyslovou cenu elektřiny je součástí rychlé a širší pomoci, kterou chce Berlín podpořit podniky. Dotovat plánuje nanejvýš polovinu spotřeby dané firmy, která by měla část ušetřených peněz investovat do dekarbonizace. Průměrná cena za elektřinu by tak podpořeným podnikům klesla o 35 až 40 procent oproti dnešku, a to díky dotaci silové složky, síťových poplatků i daně z elektřiny. Ekvivalentní cena silové elektřiny pro český průmysl tak bude na úrovni přibližně 9,8 centu za kilowatthodinu, tedy přibližně na dvojnásobku, spočítala poradenská společnost EGU.
„V tak konkurenčním prostředí to jsou zásadní rozdíly,“ konstatuje předseda správní rady KOH-I-NOOR Machinery Robert Záboj. Podnik miliardáře Vlastislava Břízy vyvíjí a vyrábí nástroje, formy a vstřikované dílce. Ve svém oboru patří ke špičce ve střední Evropě. Rostoucí náklady na energie však mohou jeho pozici ohrozit. „Německým konkurentům by dotace umožnily zlevnit nebo navýšit marže. České firmy to může znevýhodnit zejména u sériové výroby, kde o zakázkách rozhodují malé cenové rozdíly,“ dodává Záboj.
Ceny elektřiny jako klíčový problém
„Letos jsme investovali několik desítek milionů do fotovoltaických elektráren s vidinou možné úspory v budoucnu. Ve světle zpráv o masivním snížení ceny elektrické energie se to jeví jako marná investice. Peníze jsme mohli využít na jiné investice,“ říká Marek Matějka, jednatel společnosti CS-Beton, která dělá dlažby, zdi či kanalizace.
„Byť německým kolegům nepřejeme budoucí ztrátu konkurenceschopnosti, ale i dobře míněné robustní dotace a ochranářské státní regulace cen z dlouhodobého hlediska pokřivují trh, obecně přispívají k zombifikaci překonaných odvětví a provozů. Dotace a různé podoby regulace proto nelze považovat za opravdové, dlouhodobé řešení problému,“ varuje tajemník Hospodářské komory Ladislav Minčič.
Řešení, která mají černým scénářům zamezit a ochránit až 489 miliard korun energeticky náročného průmyslu ČR, předkládá například minulý týden zveřejněná studie společnosti EGU. Doporučuje mimo jiné zrušit poplatky z POZE (podporované zdroje energie), snížit poplatek za systémové služby až o 80 procent, rozšířit seznam způsobilých odvětví pro kompenzace, využít nástroje EU pro snížení ceny spotřebované elektřiny.
„Vláda musí podstatně změnit uvažování, konstrukci cen a zrušit návaznost na burzu v Lipsku. Nemůžeme dotovat v míře jako Němci, musíme mít jiné řešení. Musíme být praktičtí a využít, co máme, včetně jaderné energetiky. Chce to politickou odvahu,“ domnívá se Petr Kádner, generální ředitel PBS Group, jenž vyrábí letecké motory, kryogenní technologie či turbíny.
Studie EGU také navrhuje zastropovat ceny povolenek EU ETS 1 i ETS 2, snížit regulované složky ceny elektřiny pro energeticky náročný průmysl a zvýšit poplatky za připojení výrobny elektřiny – především v případě fotovoltaik a větrných elektráren.
„Pokud by německá vláda přistoupila k další podpoře svých firem, byl by to pro české podniky obrovský problém a velké ohrožení jejich konkurenceschopnosti. Jedním z mála účinných opatření, které lze v tuto chvíli přijmout, je návrh Karla Havlíčka (ANO) – odpustit firmám poplatky za obnovitelné zdroje energie a alespoň částečně tím podpořit jejich pozici vůči německým firmám,“ říká viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.
Další „tradiční“ návrhy spíše dlouhodobějších řešení pojmenovává Hospodářská komora: například deregulaci podnikatelského prostředí nebo zrychlení povolovacích procesů. „Nejrychlejším nástrojem ke srovnání hendikepu je přijetí obdobného provozně dotačního opatření. Problém je, že v dotačních závodech s jednou z doposud stále ještě největších ekonomik světa nemůže relativně malá ČR dlouhodobě držet krok,“ říká Minčič.
