Pochvalte Trumpa za Gazu. Witkoff radil Kremlu, jak postupovat při mírovém jednání s Ukrajinou

Americký mírový plán pro Ukrajinu, který v posledních týdnech vyvolal kritiku jak v Kyjevě, tak mezi americkými zákonodárci, vznikal za mimořádně nestandardních okolností a za výrazného vlivu ruské diplomacie. Podle zdrojů agentury Reuters vycházel původní 28bodový návrh, jenž měl sloužit jako základ budoucí dohody o ukončení války, z neoficiálního ruského materiálu, takzvaného non-paperu, tedy neformálního dokumentu předaného Washingtonu v říjnu.

Tento dokument, který není oficiálním prohlášením Kremlu, obsahoval požadavky odpovídající dlouhodobým ruským pozicím: od územních ústupků na východě Ukrajiny přes omezení velikosti ukrajinské armády až po blokaci budoucího členství země v NATO.

Podle několika zdrojů světových agentur se dokument dostal k americkým představitelům krátce po setkání Donalda Trumpa s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským ve Washingtonu. I přes to, že některé body byly pro Ukrajinu naprosto nepřijatelné, část jejich formulací se stala základem původní americké verze mírového plánu. Někteří američtí činitelé, včetně ministra zahraničí Marca Rubia, se obávali, že Kyjev ruské návrhy odmítne, a během jednání je probírali i s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Rubio později uvedl, že obdržel „řadu neoficiálních podkladů“ bez podrobnějších komentářů.

Witkoff a tajné kanály s Ruskem

Klíčovou roli sehrál Steve Witkoff, zvláštní vyslanec prezidenta Trumpa, který koordinoval s ruskými představiteli další kroky týkající se mírového plánu. Podle zveřejněného přepisu telefonátu z 14. října mezi Witkoffem a Jurijem Ušakovem, hlavním poradcem prezidenta Putina, Witkoff radil, jak by měl ruský prezident vést rozhovor s Trumpem.

Doporučoval mimo jiné, aby Putin ocenil americké úsilí při dojednávání příměří v Gaze a aby uskutečnil telefonát s Trumpem ještě před návštěvou Zelenského ve Washingtonu. Tyto rady měly podle Witkoffa usnadnit komunikaci a změkčit atmosféru pro projednání ukrajinských otázek. Bílý dům pravost přepisu nezpochybnil. Trump později Witkoffa hájil s tím, že „tohle dělá každý vyjednavač“.

Telefonát zároveň naznačuje, že původní plán měl v maximální možné míře vycházet vstříc Rusku. Witkoff se zmiňoval například o nutnosti teritoriálních ústupků Kyjeva, včetně celé oblasti Doněcku, a o možnostech výměny území.

Další uniklé materiály ukazují, že ruské vedení doporučovalo prosazovat „maximální“ variantu svých požadavků a spoléhalo na to, že Spojené státy přijmou alespoň část návrhu. Následná jednání Witkoffa s Kirillem Dmitrijevem, šéfem ruského státního investičního fondu a významným poradcem Kremlu, probíhala v Miami a zahrnovala diskuzi o intenzitě tlaku, který Rusko mělo uplatnit na americkou administrativu.

Kritika plánu a tlak na Kyjev

Původní 28bodový návrh vyvolal okamžitou kritiku v americkém Kongresu i mezi evropskými diplomaty. Někteří republikánští zákonodárci, například Brian Fitzpatrick a Don Bacon, označili Witkoffovo jednání za problematické a varovali, že působí „mimo standardní diplomatické struktury“ a je vůči Moskvě příliš vstřícný. Bacon dokonce uvedl, že Witkoff „působí, jako by pracoval pro Rusko“ a vyzval k jeho odvolání. Bílý dům však vyslance hájí a tvrdí, že jeho jednání je standardní diplomatickou praxí.

Kyjev původní verzi plánu opakovaně odmítl. V následných jednáních se pak podařilo seškrtat nejkontroverznější pasáže. Podle amerických zdrojů se struktura plánu zúžila z 28 na 19 bodů. Zbývající sporné otázky, především ohledně teritoriálních ústupků a bezpečnostního uspořádání, mají být projednány přímo mezi prezidenty Trumpem a Zelenským. Podle ukrajinských činitelů pokrok, kterého bylo dosaženo během úprav plánu, představuje možný rámec pro další jednání, zároveň ale zdůrazňují, že finální podobu určí až osobní setkání na nejvyšší politické úrovni.

Jednání probíhají současně na několika frontách. Witkoff se přesunul do Moskvy, zatímco americký ministr armády Daniel Driscoll vede rozhovory s ukrajinskou delegací ve Spojených arabských emirátech. Washington zároveň otevřeně naznačuje, že pokračování vojenské podpory Ukrajině závisí na ochotě Kyjeva dohodu akceptovat, což vyvolalo dodatečný tlak na ukrajinskou vládu. Složitou rovinu přidává i politická situace uvnitř Ukrajiny, kde prezident Zelenskyj čelí korupčnímu skandálu ve svém blízkém okolí. To snižuje jeho manévrovací prostor při dojednávání ústupků, které by mohly být pro veřejnost nepřijatelné.

Celý proces je tedy kombinací standardní diplomacie, paralelních kanálů, neoficiálních dokumentů a politického tlaku. Plán, který se měl prezentovat jako americký návrh pro mír, je zároveň produktem ruského vlivu a interního vyjednávání v USA. Zatímco Bílý dům považuje aktuální verzi za nejkonkrétnější snahu o ukončení války, kritici upozorňují na nedostatek transparentnosti, riziko politického tlaku a složitou pozici Ukrajiny v celé diplomacii.