Kapacitní platby pro plynovky už se chystají. Zemní plyn tak bude moci sehrát svou epizodní roli
Dočasná náhrada, takové je poměrně nelichotivé označení pro elektrárny na zemní plyn, které mají být po dobu zhruba dvou desetiletí pojítkem mezi nestabilními obnovitelnými zdroji a nepružnou jadernou energetikou. Podle návrhu Státní energetické koncepce by měl zemní plyn ve střednědobém horizontu sehrát důležitou roli jako alternativa k uhlí. Zajistit má většinu produkce tepla a navíc má sloužit jako záložní výkon, kterým se budou vyrovnávat momentální potřeby elektrické sítě s ohledem na variabilní výrobu solárních a větrných elektráren.
Česko má podle strategického dokumentu výhodu v robustní infrastruktuře, která umožňuje využití zemního plynu jak v centrálních zdrojích, tak na lokální úrovni v domácnostech v plynových kotlech nebo menších společných systémech, tedy plynových miniteplárnách vyrábějících jak teplo, tak elektřinu.
Další výhoda plynárenství souvisí s tím, že se Evropě podařilo vybudovat dostatečnou infrastrukturu pro LNG, tedy zkapalněný plyn. Díky tomu, že se od vypuknutí války na Ukrajině na pobřeží evropských států otevřely desítky LNG terminálů, může Evropa využívat výhod konkurence na relativně pevném a hlavně stále se zvětšujícím globálním trhu s LNG. I díky tomu jsou současné ceny podobné těm z poloviny roku 2021.
Naopak nevýhodou zemního plynu je, že ho Evropa musí ve velkém dovážet, a to ne vždy od spřátelených zemí, a také že se s ním jakožto fosilním palivem počítá jen pro přechodnou dobu. V tomto ohledu je podle materiálu potřeba zajistit postupnou dekarbonizaci sektoru plynárenství. Zemní plyn by měl být nahrazován nízkouhlíkovými a obnovitelnými plyny, tedy vodíkem nebo biometanem. Plynárenství by si díky tomu mělo udržet svou pozici coby zpracovatel důležitého paliva i v budoucnosti, kdy se Evropa má stát takzvaně uhlíkově neutrální.
Teplárny ve výhodě
V roce 2022 se ze zemního plynu vyrobily zhruba čtyři terawatthodiny elektřiny, což je přibližně pět procent z celkové výroby. Tento podíl má podle návrhu Státní energetické koncepce do roku 2030 vzrůst o dva procentní body, avšak do roku 2040 zase klesnout pod pět procent, právě ve prospěch postupně rostoucího významu vodíku a biometanu.
Tento scénář mají zajistit nové plynové zdroje, které budou zprvu vyrábět ryze ze zemního plynu, ale zároveň budou schopné postupně na bezemisní plyn přejít. Podle generálního ředitele Plynárenského svazu Josefa Kotrby dnes stát počítá s tím, že nové centrální plynové zdroje budou mít souhrnný instalovaný výkon 0,8 gigawattu, což je zhruba třetina dnešního výkonu v plynu. Sám by ale preferoval mnohem ambicióznější plány.
„Při výstavbě plynových zdrojů je potřeba počítat s odstavením devíti gigawattů instalovaného uhelného výkonu. Stát zatím ve svých strategických dokumentech počítá s náhradou těchto zdrojů plynovými jen z necelé jedné desetiny, což je srovnatelné například s výkonem už provozovaného paroplynového zdroje v Počeradech,“ říká Kotrba. „Byl bych klidnější, kdyby se uhelné elektrárny nahradily v instalovaném výkonu novými plynovými zdroji alespoň z poloviny, tedy ze 4,5 gigawattu.“
Energetický seriál
Na mapě budoucnosti české energetiky, která zůstávala dlouhé roky mapou slepou, začínají být vidět první výraznější obrysy. Na počátku února ministerstvo průmyslu a obchodu předložilo návrh aktualizace Státní energetické koncepce k mezirezortnímu připomínkování, z něhož jasně vyplývá, na jaké zdroje energie bude česká energetika sázet, a která paliva naopak napíšou svou poslední kapitolu. Redakce e15 v seriálu o budoucnosti české energetiky přibližuje jednotlivé typy energetických zdrojů, jejich potenciál i překážky rozvoje a hlavně to, jak reálně mohou dosáhnout své nové role, kterou jim strategický dokument přisuzuje.
Energetické podniky však takto významné investice do plynu zatím nechystají. A pokud se už nějaké nové plynové projekty chystají, jde primárně o zdroje tepelné, které mají z podstaty vyšší tepelný výkon než ten elektrický. To se týká například plánované modernizace mělnické teplárny ze skupiny ČEZ, tepláren z portfolia skupiny Veolia nebo tepláren z holdingu EPH, například té z Opatovic nad Labem, která dodává teplo do Hradce Králové i Pardubic.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
