Komárek ovládl ukrajinské plynové ložisko. Plánuje díky tomu zdvojnásobit tamní těžbu
Energetická skupina MND podnikatele Karla Komárka se letos chystá více než zdvojnásobit těžbu plynu na Ukrajině. Její společnost Horizonty, kterou vlastní z 80 procent, získala práva na těžbu ložiska poblíž největšího západoukrajinského města Lvov. Pokud se těžební plány naplní, MND očekává zvýšení tržeb minimálně o vyšší stovky milionů korun.
MND v ložisku ve spolupráci s minoritním podílníkem Zinovyjem Kozytským těžila už loni, zhruba od začátku loňského roku do srpna. V rámci vystupňovaného konkurenčního boje však musela dobývání plynu pozastavit. Konkurentem byla podle ukrajinského serveru Nadra.info společnost Naftogazrembud-1 tamního podnikatele Rostislava Okolota, která těžila ve stejném ložisku jen v jiné hloubce, což vedlo k soudním tahanicím. Zatímco Horizonty loni do srpna těžily od povrchu do hloubky 400 metrů a poté od 650 metrů hlouběji, Okolota měl právo těžit v tomto rozmezí, tedy mezi 400 a 650 metry hloubky.
Rozepře už je ale minulostí. Horizonty se s konkurentem dohodly, že jeho práva odkoupí, a zároveň si tím otevřely cestu k těžbě v původních hloubkách. Nyní tedy ložisko ovládají celé.
Nadějné ložisko
Výši transakce MND nechce komentovat, nicméně potvrdila, že celé ložisko je zatím nejperspektivnější, které dosud na Ukrajině kdy měla. „Ve srovnání s naší těžbou v oblasti Girská bude produkce na nové licenci Tynivská větší,“ sdělila mluvčí skupiny MND Dana Dvořáková. Dosud MND Ukraine provozovala 22 vrtů, z toho 3 na berehovském poli a 19 v oblasti Girská. Kolik vrtů otevře na novém ložisku, zatím není jasné.
Skupina na Ukrajině dlouho těžila podobný objem jako v Česku, přičemž rostoucí roky střídaly doby útlumu. Nyní se ale nůžky výrazně rozevřou. Zatímco v roce 2023 skupina vytěžila shodně jak na Moravě, tak na Ukrajině, zhruba 60 milionů metrů krychlových, letos chce MND na Ukrajině vytěžit rekordních 150 milionů metrů krychlových. Loňská čísla zatím nejsou veřejná, podle informací e15 se ale minimálně na Ukrajině čísla podstatně nezměnila. MND tam vytěžila 67 milionů metrů krychlových plynu.
V globálním měřítku nejde o nikterak významná čísla, která by ovlivňovala energetickou bezpečnost v obou zemích. Například Česko loni spotřebovalo necelých sedm miliard metrů krychlových zemního plynu. Na Ukrajině je spotřeba ještě zhruba třikrát vyšší, zhruba 20 miliard metrů krychlových ročně.
Zároveň platí, že těžební byznys MND v porovnání s ostatními divizemi neoslní ani z pohledu finanční výkonnosti. V roce 2023 firma prodala vytěžený plyn za 2,2 miliardy korun, zatímco tržby z prodeje plynu koncovým zákazníkům ve stejném roce činily bezmála čtyři miliardy korun.
V širším kontextu je však Komárkova expanze na extrémně složitém ukrajinském trhu a zároveň v plynárenském segmentu úspěchem. Válkou zmítaná Ukrajina si do takto strategického odvětví logicky nemůže dovolit pustit nečitelného byznysmena. Komárkovi, který dříve čelil nařčení z propojení na ruský kapitál, tak tento krok pomůže i reputačně.
O ukrajinských surovinách se v poslední době mluví také v kontextu s potenciálním mírovým vyjednáváním. Americký prezident Donald Trump za pomoc Ukrajině požaduje práva na těžbu ukrajinských nerostů. Podle prvotních informací se však Trump dožaduje zejména vzácných kovů, jako je lithium či uran. Zemního plynu by se tak případná dohoda týkat neměla.
