Letos ještě aspoň další dva nákupy. Tykačova Sev.en hodlá v zahraničí dál posilovat
Česká energetická skupina Sev.en Global Investments (SGI) Pavla Tykače je nadále při chuti. Podle svého šéfa Alana Svobody ve zbytku roku hodlá uzavřít ještě dvě až tři akvizice. Sdělil to odbornému serveru Mergermarket, který se věnuje oboru fúzí a akvizic.
Sev.en Global Investments v pátek oznámila akvizici polovičního podílu v uhelné elektrárně Callide C v australském Queenslandu a zachránila ji tím z insolvence. Podle Svobody skupina posuzuje desítky dalších příležitostí v různých fázích rozpracovanosti. Pro e15 nicméně už dříve uvedl, že ročně se dokončí většinou jen nižší jednotky z nich.
Teritoriálně dnes skupina podle serveru upřednostňuje další expanzi v Austrálii, Severní Americe a ve Spojeném království, případně v jihovýchodní Asii. Evropa tak pro firmu nadále zůstává méně atraktivní. Důvodem je podle dřívějších vyjádření její nepromyšlená dekarbonizační strategie, která podle ní nefunguje efektivně, a navíc škodí byznysu.
Z pohledu sektorového zaměření SGI hledá cíle ve svých stávajících sektorech, tedy ve výrobě elektřiny, těžbě koksovatelného uhlí, těžbě nerostných surovin a v oblasti těžebních práv a zelené oceli. Zajímá se také o udržitelné technologie, kovy pro baterie, chemikálie, hnojiva a o obchodování s komoditami. Cílové velikosti transakcí se pohybují od 500 milionů do jedné miliardy eur, tedy až 25 miliard korun.
Nově ropa a plyn
Například v Severní Americe se SGI dříve zajímala o konvenční zdroje výroby elektřiny, nedávno ale přesunula pozornost k ropným a plynovým aktivům, protože konvenční elektrárny se během úřadování nového amerického prezidenta Donalda Trumpa staly mainstreamem a zvýšil se o ně zájem investičních fondů, uvedl Svoboda. Růst byznysu datových center poháněný rychlým rozvojem umělé inteligence vyvolal velkou poptávku po energii z jakéhokoli zdroje, dodal Svoboda.
Svoboda rovněž prozradil, že skupina má potenciálně zájem také o partnery pro projekty bateriových úložišť, a to v lokalitách svých stávajících aktiv. Každá taková jednotlivá spolupráce by mohla představovat investici v řádu desítek až několika stovek milionů dolarů. Po dokončení příprav k výstavbě by mohly být tyto bateriové projekty prodány například infrastrukturním fondům.
Šéf SGI loni v září pro e15 v rozhovoru uvedl, že skupina se zajímá obecně o projekty, které jsou složitější a které svou specifičností nelákají penzijní fondy, protože by si s nimi neuměly poradit.
„Kdybychom šli do běžného tuctového projektu, fondy nás nižší cenovou nabídkou převálcují, protože mají mnohem levnější kapitál než my. Jinými slovy – tam, kde penzijní fondy dokážou příležitost vyhodnotit jako stravitelnou, jsme v nevýhodě,“ řekl tehdy Svoboda s tím, že větší šance má skupina naopak u rizikovější nebo komplexnější příležitosti, a hlavně v energetice u konvenčních zdrojů, protože mnoho fondů už o uhlí a plyn nestojí.
Skupina SGI těží více než deset milionů tun uhlí ročně, kontroluje více než 2,2 miliardy tun ověřených zásob koksovatelného a energetického uhlí, vlastní a provozuje elektrárny s výkonem téměř šest gigawattů.
