„Klíčové bude, jak se bude vyvíjet cena zemního plynu v USA. Pokud se dostane na úroveň 5 dolarů za milion britských termálních jednotek, začne být uhlí zase rentabilní. Vrátí se ve větším množství do amerického energetického mixu a jeho dovozy do Evropy klesnou. To povede k růstu ceny uhlí na evropském trhu,“ vysvětluje Birol. Nyní se plyn v Americe prodává za zhruba 4,50 dolaru.
Tato cena je podle odhadů Mezinárodní agentury pro energii dolní hranice, kdy se vyplatí těžit takzvaný suchý břidlicový zemní plyn. Proto agentura očekává, že se cena bude v příštích letech pohybovat mezi 4,50 a 6 dolary za milion britských termálních jednotek.
„Než se cena dostane na 5 dolarů, může ještě rok trvat,“ dodává Birol. Jenže i pak bude v Evropě pořád nejlevnější výroba konvenční elektřiny z uhlí. Změnit by to mohlo jen oživení trhu s povolenkami na vypouštění emisí oxidu uhličitého. Za stávajících cen uhlí a plynu jako alternativního paliva by však musela cena tuny vypouštěného CO2 vzrůst z dnešních necelých 5 eur na 50 eur. To je podle Birola nereálné. I když se v Bruselu připravuje reforma, která by vrátila trhu s emisemi smysl.
Cenu ještě sníží propad čínské poptávky
Zdražování černého uhlí kvůli jeho nižšímu dovozu z USA navíc bude kompenzovat snaha čínské vlády omezit spalování uhlí kvůli velkému znečištění tamního ovzduší. Jak bude poptávka z Číny klesat, bude klesat i světová cena energetického černého uhlí.
Evropský návrat k uhelné energetice je paradoxně způsoben také rostoucím podílem dotovaných obnovitelných zdrojů. Ty dodávají elektřinu na trhu jako první za nulové náklady a tlačí tak cenu silové elektřiny dolů. Při nízké ceně se energetickým firmám vyplatí vyrábět jen v elektrárnách s nízkými variabilními náklady, mezi něž patří právě elektrárny na hnědé a černé uhlí a jaderné elektrárny.
I proto se v Německu, posedlém zelenou energií, loni podle časopisu Der Spiegel vyrobilo nejvíce elektřiny z neekologického hnědého uhlí od roku 1990. Navzdory rostoucímu podílu obnovitelných zdrojů v energetickém mixu, se tak zvyšuje množství skleníkových plynů, které Německo vypouští do ovzduší.
