Český pavilon na EXPO v Ósace přitáhl už 800 tisíc lidí a několik zájemců o jeho koupi, tvrdí generální komisař české účasti

Generální komisař české účasti na EXPO 2025 Ondřej Soška před národním pavilonem v Ósace

Generální komisař české účasti na EXPO 2025 Ondřej Soška před národním pavilonem v Ósace Zdroj: Kancelář generálního komisaře, EXPO 2025

Duo Jamník
Ochutnávka vín Thaya na EXPO v Ósace
Ze zkoušky na český národní den
Ze zkoušky na český národní den
Ze zkoušky na český národní den
13 Fotogalerie
Marek Schwarzmann
Diskuze (0)

Český pavilon na světové výstavě EXPO 2025 v Ósace má za sebou více než 800 tisíc návštěvníků a patří k oblíbeným zastávkám areálu. Přibyly interaktivní prvky, oblíbená střešní terasa i maskot René z 3D tiskárny. „Myslím, že i z komerčního pohledu bude výsledek velice úspěšný,“ říká generální komisař české účasti Ondřej Soška v rozhovoru pro e15. Potvrdil také, že už má několik zájemců o koupi českého pavilonu. 

Světová výstava EXPO 2025 v japonské Ósace má za sebou dvě třetiny doby konání. Jak se český národní pavilon za tu dobu změnil. Co jste od okamžiku otevření, u kterého jsme v e15.cz byli přítomni, změnili, ubrali či přidali?

Zaujala by vás celá řada nových věcí. Sice nemáme rotační expozice, které byly běžné na předchozích výstavách v Dubaji či v Miláně, ale i přesto jsme přidali celou řadu zajímavých interaktivních prvků, představujeme tady například více technologie křížově vrstveného dřeva či uranového skla. Na 3D tiskárnách tiskneme malé verze našeho maskota – Reného – které průběžně schováváme do návštěvnické cesty a lidé si je mohou hledat a následně ponechat, podobně jako v Česku oblíbené kešky.

No, a velmi populární se stala naše střešní terasa, kde jsme doplnili místa k sezení, konají se zde akce, koncerty a další zajímavé eventy. Návštěvníkům se u nás hodně líbí a tráví tady v průměru více než 20 minut času.

Původně byla na terase plánována i pípa. Tu se podařilo umístit?

Nejprve se nám ji povedlo otevřít, pak jsme ji museli zase zavřít, a nakonec jsme ji přemístili na jiné místo, takže nyní je opět v provozu tak, aby místní úřady neprotestovaly. Návštěvníci si tak na terase mohou dát nějaké lehké občerstvení, a k tomu i to naše plzeňské pivo, které je v Japonsku velmi populární.

Kolik lidí už navštívilo český pavilon?

Návštěvnost nám dělá opravdu velkou radost, prošlo nám pavilonem už více než 800 tisíc lidí. A i s ohledem na tu průměrnou dobu návštěvy je to skvělé číslo. Samozřejmě, že jsou zde podobně velké pavilony, které mají návštěvnost vyšší, ale třeba jejich průměrná délka návštěvy je jen čtvrtinová.

O českém pavilonu se mluví hodně v kontextu toho, že má ve svém zázemí restauraci a výčep. Jak se tomuto provozu daří?

V podstatě většina pavilonů, které si zde země postavily, má restauraci nebo nějaký koutek s občerstvením. Národní kuchyně jsou součástí národní identity a Japonci rádi ochutnávají speciality z celého světa. I proto naše restaurace funguje velmi dobře. Našim cílem bylo představit autentickou českou kuchyni přizpůsobenou pro místního návštěvníka s tím, že připravujeme vše z místních surovin, protože servírujeme zhruba dva tisíce jídel a 2 500 piv denně, což jsou enormní čísla. Myslím, že tímto výkonem je naše restaurace patrně největší českou restaurací na světě.

A díky tomu, že funguje i komerčně, tak je to pro nás důležitá součást rozpočtu, protože dostáváme od provozovatele restaurace obratově nájemné, takže z tohoto pohledu je to i důležitá součást celého našeho fungování.

Zmiňoval jste uzpůsobení horní části terasy více pro návštěvníky. Co ještě vedle třeba toho otevření „horní“ pípy znamená?

Když jste tu byl při otevření pavilonu, tak ještě v té době byl horní firemní salonek – CTP Lounge – vyhrazen pouze pro firemní partnery a významné mezinárodní hosty. Po dohodě s kolegy, naším národním partnerem CTP a provozovatelem restaurace jsme jej ale otevřeli i pro veřejnost, a ve chvíli kdy tam neprobíhají žádné byznysové schůzky či jiná setkání, mohou jej využít i běžní návštěvníci jako druhou restauraci.

Hovoříte o obratovém nájemném a dobrém fungování restaurace. Plnění rozpočtu českého pavilonu je tedy na dobré cestě?

Rozpočtově to vypadá, myslím, dobře. Máme velkou radost, že firmy se na jeho plnění podílejí už více než sto miliony korun. Do toho vlastně máme příjem jak z toho zmíněného obratového nájemného, tak z pronájmu prostor, které tady nabízíme firmám a třeba i místním zájemcům. Troufám si tvrdit, že i z tohoto komerčního pohledu bude výsledek velice úspěšný. Navíc v tuhle chvíli mohu potvrdit, že už máme několik zájemců o koupi českého pavilonu. Takže i velkou část peněz do toho rozpočtu vrátíme. Na rozdíl od dřívějších výstav máme tentokrát pavilon v našem majetku a můžeme s ním dále nakládat.

Co si pod slovem „dobře“ můžu představit? To znamená úspěšný útok na černou nulu nebo dokonce nějaký kladný výsledek?

Nejsme soukromá firma, jsme státní příspěvková organizace, a naším cílem tedy není generovat zisk. Je potřeba si uvědomit, že účast na světové výstavě EXPO je velkým projektem, jehož cílem není dosáhnout krátkodobého ekonomického zisku, ale spíš podpořit dobré jméno Česka a českých firem na velice zajímavém trhu. A to si myslím, že se daří.

Pavilon je unikátní budovou v Japonsku, stal se mimořádně populární a třeba z pohledu nákladů na metr čtvereční patříme mezi nejlevnější „self-built“ pavilony, které se EXPO 2025 účastní. My budeme dopady české účasti navíc vyhodnocovat i po skončení světové výstavy a po konci mého mandátu. Myslím, že je velmi důležité tyto závěry vyhodnocovat dlouhodobě, aby se v budoucnu mohly vzít v úvahu a aby se příští účasti mohly rozhodovat i na základě konkrétních dat.

Zmínil jste, že 3D tisknete maskoty René a schováváte je po pavilonu jako memorabilie pro návštěvníky. Nicméně součástí pavilonu je také obchůdek se suvenýry a hlavně pak plyšákem Reném. Jak jdou jeho prodeje?

Zvolili jsme maskota velice nečekaného, který má důležitou historickou souvislost a konotaci, neboť odkazuje na mimořádného českého skláře Reného Roubíčka, jehož dílo bylo součástí úspěšné československé účasti na EXPO 1970, rovněž konaného zde v Ósace. I proto se tady v Japonsku stal velice populárním. Už několikrát byly naše zásoby vyprodány. V podstatě každý den je tu spousta lidí, kteří si kupují maskota i další suvenýry.

Český pavilon je dřevostavba s fasádou ze skla. Jak taková budova funguje v japonském horku, které teď panuje?

Funguje skvěle. To, že se jedná o dřevostavbu, nás prakticky nijak provozně nelimituje. Na různých místech budovy máme umístěné senzory značky Senzomatic, které monitorují vlhkost vzduchu, vlhkost i kvalitu dřeva. Na datech můžeme potvrdit, že této dřevostavbě a této budově to náročné japonské klima rozhodně nevadí.

Jak víte, tak řada prognostiků zvěstovala, že díky skleněné fasádě bude v pavilonu nedýchatelně, že to bude skleník, nicméně my jsme klimatizaci mírně naddimenzovali, doplnili jsme ji o větráky, aby se zde vzduch neustále posouval a chladil. Samozřejmě, je tady teplo, nechladíme na 18 stupňů a podobně, ale myslím, že ten návštěvnický zážitek to nelimituje ani nezhoršuje. Pavilon je neustále plný.

Z hlediska počtu návštěvníků za jeden den byl asi největší zatěžkávací zkouškou český národní den? Přišlo ještě více lidí, než třeba při otevření pavilonu, které jsem tam před pár měsíci s vámi zažil?

Jedním rozměrem je třeba návštěvnost celého areálu. Už tady bylo několik dní, kdy překročila 200 tisíc lidí, což je enormní číslo. A oproti tomu i ta otevíračka, kterou zmiňujete, vypadala, jak kdyby tady nikdo nebyl. Druhým rozměrem je samozřejmě samotná běžná návštěvnost našeho pavilonu. No a třetím je celý měsíc červenec, který byl celý atypický, protože jsme v něm pořádali nejen zmíněný národní den za účasti pana prezidenta Petra Pavla, ale do toho se nám tady ještě před tím otočili tři ministři a jejich obchodní delegace. Takže abych se vrátil k vaší otázce – spíše celý červenec byl z provozního hlediska naší skutečnou zatěžkávací zkouškou, ve které jsme podle mě obstáli velice dobře.

Navíc, národní den probíhal nejenom v našem pavilonu, ale na vícero místech v rámci celého výstaviště, tím zásadním místem byl takzvaný National Day Hall, kde probíhal kulturní program a kde se představili čeští umělci - tam proběhlo společné vystoupení Cirku La Putyka, České filharmonie, Dětského pěveckého sboru Českého rozhlasu a zpěvačky Aiko. A ten výsledek byl bez přehánění fenomenální, nemluvě o samotné standing ovation, který zcela zaplněná National Day Hall zažila podle našich informací poprvé.

Generální komisař Ondřej Soška a prezident ČR Petr Pavel v Návštěvnické cestě v národním pavilonu na EXPO v ÓsaceGenerální komisař Ondřej Soška a prezident ČR Petr Pavel v Návštěvnické cestě v národním pavilonu na EXPO v Ósace | Zdroj: Kancelář prezidenta republiky, Tomáš Fongus

Přivítali jsme tu řadu vzácných hostů, od pana prezidenta Petra Pavla, přes její císařskou Výsost princeznu Takamado, po zástupce japonské vlády, prefektury i města Ósaky, kteří český národní den velmi oceňovali. A mimoto jsem dostal i celou řadu zpráv od kolegů z jiných zemí, kteří ten náš národní den zhodnotili jako jeden z nejpovedenějších během celé výstavy.

Měli jsme zde také sedm historických vozidel, které po vlastní ose dorazily v rámci expedice Robot. Prostě - 24. července celé EXPO 2025 žilo Českem. A myslím si, že jsme tady udělali opravdu velice zajímavý event. A na náš národní den budou tisíce lidí vzpomínat ve velmi dobrém.

Když jsem viděl snímky z národního dne, tak mne zaujalo, že se expedici Robot, tedy expedici veteránů, podařilo vyklidit prostor před pavilonem a vyskládat tam ty krásné veterány. To je vzhledem k tomu, kolik lidí do areálu chodí, poměrně husarský kousek, nevadilo to Japoncům?

Někdy je lepší žádat o odpuštění než o povolení, ale zrovna tohle jsme provedli tak, že jsme tam ty auta připravili před otvíračkou celého areálu. Automobily pak byly vystavené na dalším exkluzivním místě, které je na hlavní trase od hlavního vchodu do EXPO areálu, hned vedle amerického a francouzského pavilonu, takže tam ta vozidla měla obrovskou vizibilitu a dosah a i členové expedice z toho byli nadšení, protože tam přišly desítky tisíc návštěvníků.

Mimo svůj původní plán je přišla navštívit také Její císařská Výsost, princezna Takamado. Ukázali jsme, že česká vozidla a česká technika mají výdrž – byť jsou desítky let staré, tak jsou schopné dlouhou cestu z Česka až do Japonska bez větších problémů úspěšně zvládnout.

Vedle prezentace českého kulturního zážitku pro Japonce jste ale na EXPO hlavně pro firmy. Jaké máte odezvy od společností, které u vás pořádají schůzky a prezentují se?

Díky svému profesnímu zázemí jsem celou koncepci české účasti na letošním EXPO stavěl zejména za účelem podpory českého byznysu, protože osobně považuji platformu světových výstav za nejsilnější nástroj ekonomické, vědecké a kulturní diplomacie. Věřím, že se nám to podařilo. Připravili jsme místo, kde se v podstatě žádná firma nemusí bát pozvat si sem své hosty či zákazníky. A během celého EXPO se jich tady představí zhruba stovka! Od perspektivních startupů až po velké firmy typu CTP, Daisue, Pilsner Urquell, Puposia Group, Elmarco, Preciosa, OK systém, ROBE či spolupracujících státních institucí, krajů či municipalit.

Nicméně je potřeba si uvědomit, že jsme v Asii, kde jsou zásadní dlouhodobé a pevné vztahy. Myslím, že žádná z těch firem neočekává, že by se přijela na EXPO ukázat a hned by si odvezla stamilionové kontrakty. Takhle byznys v Asii prostě nefunguje. Ale i přesto už tady nějaké konkrétní dealy „klaply“.

Můžete některé zmínit?

Třeba náš partner - vinařství THAYA - už našel místního partnera, protože mu víno velice zachutnalo, a další jednání s místními partnery aktivně vedou. Chystáme společně další akci, kde pozveme zástupce vybraných hotelů, jejich generálních ředitelů a F&B manažerů, aby víno ochutnali a třeba zařadili do nabídky jejich restaurací. A to je přesně to, k čemu ten pavilon slouží.

Od firem máme velmi dobré zpětné vazby. Některé manažery to dokonce překvapilo, že když si sem pozvali své stávající i potenciální obchodní partnery, tak v podstatě všichni dorazili - chtěli si totiž ten náš pavilon, o kterém se zde v Japonsku celkem často a velice pozitivně píše, sami aktivně prohlédnout. A vlastně drtivá většina firem, která tady je, tak nám dává pozitivní zpětnou vazbu. Samozřejmě nemůžeme očekávat, že to bude vždy chvála na sto procent, vždycky můžeme některé věci dělat lépe a na některé odezvy firem už reagujeme a snažíme se s nimi nějak pracovat.

Ochutnávka vín Thaya na EXPO v ÓsaceOchutnávka vín Thaya na EXPO v Ósace | Zdroj: Kancelář generálního komisaře

Asi to nejdůležitější, tedy český národní den, tedy v rámci EXPO máte za sebou. Jste za dvěma třetinami doby konání Světové výstavy, ale předpokládám, že to není konec všem dnům. Co ještě máte v plánu uspořádat? Co vás ještě čeká?

Národním dnem naše snaha neklesá, proběhla již řada důležitých akcí a konferencí a další nás čekají. Za zmínku stojí národní den Ukrajiny, který se konal 5. srpna, den před 80. výročím svržení první atomové bomby na město Hiroshima. Dali jsme k dispozici náš pavilon ukrajinskému týmu pro uspořádání jejich akce zaměřené na význam vzdělávání dětí v dobách války. To téma bylo pro všechny velmi silné.Navíc český pavilon navštívila delegace čtyř ministrů ukrajinské vlády.

Hned další den zde český výrobce programovatelných svítidel ROBE přivítal desítky svých klientů z Japonska a dalších zemí regionu, aby jim představil své nejnovější produkty, a hned v pátek 8. srpna na českém pavilonu proběhla část Dnů NATO zaměřená na industriální spolupráci. Tu jsme organizovali ve spolupráci s velitelstvím NATO v Bruselu. Takže o nějakém zpomalení nemůže být řeč.

Ukrajinská politická delegace na střeše Českého národního pavilonuUkrajinská politická delegace na střeše Českého národního pavilonu | Zdroj: Kancelář generálního komisaře, Světlana Mašková

Na září chystáme celou řadu dalších zajímavých byznysových konferencí ve spolupráci například s ELI Beamlines a Českým optickým klastrem, následovat bude velká energická konference, kde by se měly připravit firmy z energetického sektoru. Této konference se, mimo jiné, budou účastnit i zástupci z Jižní Koreje, Austrálie a dalších zemí.

Myslím, že toho máme ještě hodně před sebou. A jsem moc rád, že ten byznysový program tady máme opravdu na úrovni těch byznysově nejaktivnějších států, jako jsou Nizozemsko nebo regionálně téměř „domácí“ Austrálie.

A nesmím zapomenout na kulturní program - v podstatě až do konce světové výstavy zde každý víkend budou probíhat představení a kulturní večery. Neuvěřitelný úspěch zde zaznamenal projekt Ballet of Tomorrow - od rána se nám tu tvořily davy a až tříhodinové fronty. Nakonec jsme to museli vyřešit spuštěním rezervačního systému. Nepolevujeme, nesmíme, protože jde bezpochyby o největší prezentaci českého byznysu a kultury v Japonsku za poslední půlstoletí.

Když se ohlédnete za tou zatím uběhlou částí Světové výstavy, jaké zajímavé návštěvy vám už pavilonem prošly?

Kdybych měl vyjmenovat všechny, tak by se mi to určitě nepovedlo, ale třeba jednou z takových nejpříjemnějších byla návštěva Jeho Výsosti, nizozemského krále Viléma-Alexandra. Stále jsme jediným zahraničním pavilonem, který navštívil japonský předseda vlády Shigeru Ishiba. Měli jsme tady ale delegace z celé řady zemí, včetně amerických ministrů financí a práce, velvyslance Saúdské Arábie, většiny zemí EU, Indie, a celé řady dalších zemí. Takže se jedná skutečně o místo, kde o špičkové mezinárodní kontakty rozhodně nouze není.

Na pavilonu jsme přivítali ale i řadu zajímavých osobností z Česka – prezidenta Petra Pavla, pět současných ministrů včetně Jana Lipavského, viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Radka Špicara, herce Jakuba Koháka, fotbalistu Vladimíra Šmicera, judistu Lukáše Krpálka, klavírního virtuose Ivo Kahánka, zpěváky Miraie Navrátila nebo Štefana Margitu. Moc si ale vážíme i všech dalších Čechů, kteří se za námi do Japonska vypraví.

Když se teď přesuneme k tomu trošku osobnějšímu úhlu pohledu - který z programů, jež jste tam uspořádali, ve vás zanechal největší stopu?

Bezpochyby mě dojal celý národní den a společné představení Cyrku La Putyka, České filharmonie, Dětského pěveckého sboru Českého rozhlasu a zpěvačky Aiko. To bylo něco neuvěřitelného, celé to představení bylo emocionálně velice silné, ostatně i pan prezident Pavel ve svém projevu zmiňoval, že to s ním „pohnulo“.

Z pohledu byznysu se nám podařilo uspořádat fantastické konference firem Elmarco či Purposia Group. Celou řadu partnerů tady měly všechny společnosti skupiny Preciosa. Celý náš projekt je ohromně komplexní. Pracujeme velmi intenzivně a doufám, že se nám podaří ve spolupráci se zástupci z byznysu, kultury, ale i široké veřejnosti dotáhnout českou účast na největší akci této dekády do úspěšného konce a že naši partneři budou spokojeni.

A hlavně musím poděkovat celému týmu svých kolegů a spolupracovníků, protože bez každého jednoho z nich by to prostě nešlo.

Chtěl byste ještě něco dodat či vzkázat našim čtenářům?

Do konce světové výstavy zbývají už jen zhruba dva měsíce. Japonsko je zajímavá země, kterou se vyplatí vidět. A díky tomu, že kurz japonského jenu je pro Čechy aktuálně nejvýhodnější v historii, tak není lepší doba na návštěvu, než právě teď. Takže kdo ještě nemá plány na zbytek léta, tak bych mu doporučil sbalit kufr a přiletět do Japonska. Rádi ho tu přivítáme.

Začít diskuzi