Aktualizováno: Evropa ladí pozici před klíčovým summitem: Merz a lídři jednali s Trumpem
Německý kancléř Friedrich Merz svolal sérii videokonferencí, aby sjednotil evropský postoj před pátečním summitem Donalda Trumpa a Vladimira Putina na Aljašce. Lídři EU a NATO spolu se Zelenským a americkým prezidentem řešili bezpečnostní zájmy Evropy i Ukrajiny a možnost dosažení příměří. Merz odmítl uznat okupaci ukrajinských území a varoval, že bez pokroku na rusko-americkém jednání je třeba zvýšit tlak na Moskvu. Z řad evropských politiků zazněla také potřeba přinutit Putina, aby se setkal se Zelenským. Trump dal při telefonátu jasně najevo, že chce na summitu s ruským prezidentem dosáhnout příměří na Ukrajině.
Videokonference evropských politiků má tři části. První z nich se zúčastnili Friedrich Merz, Zelenskyj, francouzský prezident Emmanuel Macron, britský premiér Keir Starmer, italská premiérka Giorgia Meloniová, finský prezident Alexander Stubb a polský premiér Donald Tusk. Připojili se k nim také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, předseda Evropské rady António Costa a generální tajemník NATO Mark Rutte. Na této schůzce lídři ladili pozici na následující videohovor s Trumpem a jeho viceprezidentem J. D. Vancem.
Při druhém setkání, kterého se účastnila už i americká strana, Polsko podle prezidentské kanceláře zastupoval prezident Karol Nawrocki. Evropští lídři naléhali na Donalda Trumpa, aby při pátečním jednání s ruským prezidentem vyvinul tlak na Vladimira Putina, aby souhlasil s příměřím s Ukrajinou a schůzkou s Volodymyrem Zelenským.
Podle Merze bylo jednání s americkým prezidentem konstruktivní. Dodal, že Evropa dělá vše, co je v jejích silách, aby „nastavila výhybku správným směrem“. Prioritou podle něj je, aby na pátečním summitu na Aljašce byly zachovány evropské a ukrajinské bezpečnostní zájmy. Evropané si podle Merze přejí, aby jednání byla úspěšná a vedla k příměří na Ukrajině. Německý kancléř zároveň vyloučil právní uznání okupace ukrajinských území Ruskem. „Hranice v Evropě se nesmějí posouvat násilím,“ řekl.
Evropa chce tlačit na Rusko
Pokud se na rusko-americkém summitu nepodaří dosáhnout pokroku, je podle Merze nutné zvýšit na Rusko tlak. Zelenskyj, který dnes dorazil do Berlína a vystoupil s Merzem na tiskové konferenci, řekl, že by měly být na Rusko uvaleny další sankce. Zároveň dodal, že si podle něj Putin mír nepřeje. „Řekl jsem americkému prezidentovi a všem našim evropským kolegům, že Putin blafuje,„ řekl ukrajinský prezident. Zároveň ujistil, že je ochoten zúčastnit se třístranného jednání s Putinem a Trumpem.
Ursula von der Leyenové na sociální sítí X uvedla, že Evropa, USA a NATO posílily společnou podporu pro Ukrajinu.
Evropané se podle Merze s Trumpem mimo jiné dohodli, že po jednání s Putinem šéf Bílého domu o výsledcích informuje nejprve Zelenského a potom i evropské politiky. „Máme naději, že nastane mír,“ řekl také Merz. „Chceme, aby se jednalo ve správném pořadí. Příměří musí stát na začátku,“ dodal. Ukrajina ale podle něj také potřebuje robustní bezpečnostní garance. Dnes se o nich ale mluvilo jen krátce.
Vážné důsledky pro Rusko
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že pokud ruský prezident Vladimir Putin po pátečním summitu obou lídrů na Aljašce nebude souhlasit s ukončením války proti Ukrajině, bude to mít pro Rusko velmi vážné důsledky. Šéf Bílého domu tyto důsledky neupřesnil, píše agentura AP. Novinářům řekl, že pokud se schůzka s jeho ruským protějškem vydaří, rád by nedlouho poté uspořádal další, které by se zúčastnil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Videokonferenci s evropskými politiky včetně Zelenského hodnotil jako velmi dobrou. „Měli jsme velmi dobrý rozhovor. Byl na lince. Prezident Zelenskyj byl na lince. Ohodnotil bych to desítkou, velmi přátelské,“ řekl Trump.
Po jednání Evropanů s Trumpem a po tiskové konferenci byla na programu třetí videokonference, na které účastníci virtuální schůzky s Američany informovali o jejím výsledku členy takzvané koalice ochotných, tedy skupiny států, které aktivně podporují Ukrajinu v jejím boji proti ruské agresi. Její součástí je také Česko, za které se virtuální schůzky zúčastnil premiér Petr Fiala.
