Největší větrnou elektrárnu na světě instalovali v Číně. Má překvapivý vliv na okolí
Čína loni v srpnu spustila v Jihočínském moři větrnou elektrárnu, která se zapsala do historie jako nejvýkonnější v provozu. Kolos vysoký 242 metrů s výkonem až 20 megawattů dokáže zásobit elektřinou 96 tisíc domácností. Spolu s rekordními parametry však přináší i nečekaný vedlejší efekt – mění mikroklima v okolí, což nyní zkoumají vědci, píše server Živě.cz.
Čínská firma Mingyang Smart Enegry vytvořila model z řady MySE 18.X-20MW, který v této konfiguraci dosahuje jmenovitého výkonu až 20 megawattů. Konstrukce je navržena tak, aby umožňovala různé varianty mezi 18 a 20 megawatty a upravitelný průměr rotoru. Letos sice už čínská konkurence, zejména firma Dongfang, představila ještě větší a výkonnější prototypy, ty však zatím nebyly nasazeny do běžného provozu.
Energie pro téměř sto tisíc domácností
Rozměry této turbíny, umístěné na moři nedaleko čínského pobřeží, jsou monumentální. Celková výška konstrukce dosahuje 242 metrů, každá ze tří lopatek měří 128 metrů. Podle konkrétní verze se průměr rotoru pohybuje od 260 do 292 metrů. Šířka přední hrany listu je větší než šířka běžné silnice a uvnitř gondoly se ukrývá složitá soustava převodů a elektroniky, odolávající nejen silným náporům větru, ale i korozivnímu působení mořské vody.
Turbína má odpovídající výkon. Při průměrné rychlosti větru 8,5 metrů za sekundu (přibližně 31 kilometrů za hodinu) vyrobí za rok kolem 80 gigawatthodin elektřiny, což stačí na pokrytí roční spotřeby zhruba 96 tisíc domácností.
Mingyang se zaměřuje zejména na offshore projekty, kde mají obří konstrukce dostatek prostoru a mohou využít stabilních větrných podmínek. Zařízení je konstruováno tak, aby odolalo extrémům počasí – v oblastech s tropickými bouřemi musí bezpečně čelit větru přesahujícímu 280 kilometrů za hodinu. Díky robustnímu provedení lze tuto technologii nasazovat nejen v Jihočínském moři, ale i v dalších náročných lokalitách.
Nečekaný klimatický dopad
Provoz gigantické turbíny však odhalil efekt, se kterým se původně příliš nepočítalo. Každá větrná elektrárna mění proudění vzduchu, ale v případě rekordně velkých modelů je tento vliv výraznější. Větrná turbína totiž funguje jako obří „mixér“, který promíchává vrstvy atmosféry. V jejím okolí se tak mění rychlost a charakter větru, rozložení teplot i vlhkosti.
To vzbudilo zájem vědecké komunity. Aktuální výzkumy sledují možné dlouhodobé důsledky pro pobřežní klima, mořské ekosystémy a například i migrační trasy ptáků. Přestože přínosy pro energetiku jsou zřejmé, objevuje se otázka, jak tyto technologické zásahy ovlivní přírodní prostředí.
Už během zkušebního provozu byly zaznamenány drobné změny v mikroklimatu – od odlišného proudění větru po mírné teplotní výkyvy v okolním vzduchu a vodě. Tyto efekty jsou zatím malé, ale s rostoucím výkonem a velikostí turbín bude nutné pečlivě sledovat jejich dopad.
