Obrana si začíná vychovávat specialisty na drony. Válka na Ukrajině ji nutí změnit strategii

Start letounu je prováděn odhozem z ruky, puma je od kalifornské společnosti AeroVironment.

Start letounu je prováděn odhozem z ruky, puma je od kalifornské společnosti AeroVironment. Zdroj: MO

Jiří Liebreich

Vpád Ruska na Ukrajinu zásadně proměnil bezpečnostní situaci v Evropě, které nepřidává ani ochlazení vztahů se Spojenými státy, na jejichž pomoc starý kontinent dlouhodobě spoléhal. Ministerstvo obrany proto zaúkolovalo brněnskou Univerzitu obrany, aby od akademického roku 2024/2025 nastartovala nový studijní program, jehož součástí je teoretická i praktická výuka létání s drony. První žáci by měli nastoupit ke studiu v říjnu. Právě drony se totiž ukazují nejen na ukrajinském bojišti jako čím dál podstatnější součást válečných konfliktů, ať už slouží k obraně, dobývání, nebo k monitoringu území.

Brněnská univerzita zařadila do své nabídky studijní modul „Operátor bezpilotních prostředků“. Studium je koncipované jako profesní bakalářské s rozšířeným praktickým výcvikem v celkové délce sedm semestrů, tedy 3,5 roku.

V akademickém roce 2024/2025 univerzita plánuje přijmout dva studenty do tohoto modulu, což je počet vycházející z požadavků ministerstva. Škola očekává, že by měla přijímat i v dalších letech podobné množství žáků, je ale připravená počty navýšit, bude-li to ministerstvo požadovat.

„Systém vzdělávání reaguje na změny bezpečnostního prostředí a zkušenosti z posledních konfliktů, zohledňuje schválenou koncepci výstavby Armády ČR i probíhající akvizice nové letecké techniky. Cílem studia je připravit budoucího důstojníka se znalostmi, které vycházejí i z mezinárodních aliančních norem,“ říká pro e15 plukovník generálního štábu Petr Michenka, vedoucí katedry letectva Fakulty vojenských technologií Univerzity obrany.

„V podstatě je absolvent vzdělán v obdobném rozsahu jako vojenští piloti – letecké právo, aerodynamika, navigace – protože v budoucnu může nastat situace, že bude operovat se svým prostředkem ve sdíleném vzdušném prostoru spolu s vojenským i civilním letovým provozem,“ dodává Michenka. Proto je znalost společné předpisové základny (STANAG) nutná.

Praktická část výuky potrvá až 34 týdnů. Výcvik operátorů dronů bude probíhat podobně jako u vojenských pilotů, kteří se na univerzitě vzdělávají, tedy na simulátorech i samotných letounech, respektive dronech. Univerzita proto vyjednává se státním podnikem LOM Praha, který by mohl zajistit praktickou část výuky. Spolupráce by nebyla ničím novým, pro piloty studující na univerzitě zajišťuje LOM praktický výcvik dlouhodobě. Nově by mohl přibýt i praktický výcvik operátorů dronů.

„Rádi bychom se zapojili, takže na tom s univerzitou pracujeme, máme od nich velmi pozitivní a vstřícnou zpětnou vazbu. Jde o to, aby se žáci naučili jak legislativu, tak samotnou pilotáž dronů. Je to priorita, vidíme v tom velkou přidanou hodnotu, protože chystaný praktický výcvik bychom mohli komerčně nabízet i jiným zákazníkům,“ uvedl pro e15 generální ředitel LOM Praha Jiří Protiva.

Armáda nakupuje drony

Výcvik by patrně probíhal v Centru leteckého výcviku v Pardubicích. Zde se budou v blízké době cvičit mimo jiné i piloti, kteří mají ambici usednout do čtrnácti bitevníků F-35. Ty armáda pořídila za 150 miliard korun.

Mezi dosud nezodpovězené otázky patří typ dronů, na jejichž ovládání se budou žáci připravovat: zda se bude jednat o velké bojové drony, nebo o větší počet menších strojů, zda budou rotorové, nebo s křídly. Tato rozhodnutí učiní armáda. Ta vzhledem k tomu, jakým způsobem se vede válka na Ukrajině, změnila svůj plán, jaké drony nakupovat.

Původně chtěla po zkušenostech z Afghánistánu pořídit tři velké izraelské drony Heron 1 za 1,5 miliardy korun s výzbrojí za další 1,2 miliardy korun. Plán ale vzhledem k dění na Ukrajině přehodnotila. Místo těchto strojů pořizuje stovky malých dronů, díky nimž získá více vojáků mnohem lepší přehled o dění na bojišti.

„Ideálně by tak mělo každé družstvo mít specialistu, který dovede základním způsobem ovládat dron, stejně tak jako má každá jednotka třeba svého řidiče,“ vysvětlil novou strategii armády generál Roman Hyťha pro iRozhlas.cz.

„Nákup letounů z velké kategorie, které byly relevantní spíše v krizích protiteroristického boje, jako byly herony, jsme odsunuli, abychom měli prostředky na zabezpečení taktických jednotek,“ vysvětloval náčelník generálního štábu Karel Řehka poslancům v prosinci.

Na nákupy větších strojů podle něj přijde čas v budoucnu, což se může týkat i takzvaných kamikaze dronů s vyčkávací municí. Armáda také průběžně doplňuje nebo modernizuje již provozované americké stroje Scan Eagle, Puma a Raven. Nakoupit chce i desítky menších letounů s kolmým vzletem.

Bezpilotní Puma RQ-20AE má maximální operační dolet 20 km, váží 7 kg, rozpětí křídel 2,8 m, a vydrží 2 h ve vzduchu.Bezpilotní Puma RQ-20AE má maximální operační dolet 20 km, váží 7 kg, rozpětí křídel 2,8 m, a vydrží 2 h ve vzduchu. | MO