Evropě se bude letos dýchat opět o něco lehčeji. Před topnou sezónou se jí podařilo naplnit zásobníky plynem a navíc udržet trend jeho klesající spotřeby. Evropské unie tak splnila svůj cíl uskladnit 90 procent této strategické suroviny dva měsíce před stanoveným listopadovým termínem. Obchodníci dokonce museli v jednu chvíli poslat přebytečný plyn k uskladnění i na Ukrajinu.
Vzhledem k tomu, že Čína loni nezvýšila poptávku do takové míry, jak se mnozí analytici obávali, Evropa počítá s tím, že zimu zvládne. Jediné nebezpečí představují neočekávané extrémní geopolitické události. Rizikem už naopak není případná nadměrně chladná zima. Pokud by nastala, za současné situace může podle analytiků přinést jen krátkodobý výkyv ceny směrem vzhůru, samotné dodávky už ale neohrozí.
K optimistickému scénáři přispívají hlavně rychle budované terminály na zkapalněný zemní plyn, LNG. Dnes jich má Evropa podle databáze ExxonMobile v provozu 47 a dalších devět je ve výstavbě. Nejblíže zprovoznění je nyní německý terminál Wilhelmshaven 2. Během prvních tří měsíců tohoto roku pak přibudou v Německu další dva a jeden také v Řecku. To všechno nahrává tomu, že bude plynu v roce 2024 nakonec dost.
Pokud v zásobnících zůstane na konci zimy alespoň 30 procent plynu, bude Evropa držet dostatečně silné karty i do další partie, píše v analýze ekonomický think-tank Bruegel.
V dalších letech bude situace ještě příznivější. K tomu opět přispěje narůstající evropská importní kapacita LNG. Martin Slabý, předseda představenstva Pražské plynárenské Distribuce, očekává, že by se měla postupně dostat na úroveň 350 miliard metrů krychlových, o deset miliard metrů krychlových více, než kolik Evropa loni spotřebovala.
Mezi lety 2025 až 2030 má navíc roční objem celosvětového trhu s LNG vzrůst až o 250 miliard metrů krychlových, což je zhruba polovina současných ročních dodávek. Převis globální nabídky nad poptávkou je tak velice blízko. „Pak může přijít větší tlak na snížení světových cen,“ očekává Martin Slabý. Exportní kapacita dodavatelů bude narůstat postupně. Americký úřad pro energetické informace EIA například očekává, že na pobřeží Spojených států, loňského největšího vývozce LNG, budou letos otevřeny další dva nové LNG terminály, američtí exportéři tak budou moci na světový trh vyvézt oproti loňsku o zhruba 11 procent LNG více.
Cena plynu by se tak mohla dostat stabilně pod úroveň 30 eur za megawatthodinu, kterou překročila na podzim roku 2021 a dosud se k ní nevrátila. Jestli se tak opravdu stane a kdy přesně, zatím není možné předjímat. Zásadní vliv bude mít zejména už zmíněná geopolitická situace. Obchodníci na burze ale za takovou cenu už dnes nakupují, a to u měsíčních kontraktů pro rok 2027. To naznačuje, že pokles pod 30eurovou hranici skutečně čekají. Stejné dodávky se dnes obchodují za 33 eur za megawatthodinu, což je sice stále dvojnásobek oproti cenám z jara roku 2021, ale zároveň 2,5krát méně než loni touto dobou.
Pokud současné velkoobchodní ceny znovu dramaticky nevzrostou, lze předpokládat, že v roce 2024 bude pokračovat postupný pokles cen energií, a to i pro koncové spotřebitele. Zlevnění by se navíc mělo týkat maloobchodních cen jak plynu, tak elektřiny.
