Ve srovnání s představou, s níž pracoval rezort průmyslu a obchodu v aktualizaci surovinové politiky, však půjde do spaloven jen polovina. Do spaloven by měly podle záměru MŽP směřovat dvě třetiny komunálního odpadu po vytřídění materiálově využitelných složek a biologicky rozložitelného odpadu. Ministerstvo chce proto podporovat budování nových spaloven. Na ně by mohlo vyčlenit část z 461,7 milionu eur, které půjdou na projekty nějak související s odpadovým hospodářstvím.
„Při rozhodování, zda spalovny finančně podpořit, bude Evropská komise brát zřetel na to, zda Česko plní stanovené cíle materiálového využívání a recyklace odpadu,“ vysvětluje tisková mluvčí MŽP Petra Roubíčková.
Objem energeticky využitých odpadů odpovídá odhadům, z nichž vycházejí zástupci tepláren. Podle nich lze v Česku ve spalovnách přeměnit na teplo a elektřinu zhruba 1,3 milionu tun komunálního odpadu. „Plán MŽP by znamenal výstavbu čtyř až pěti spaloven v horizontu deseti let, což není nijak dramatické tempo. Několik projektů je už ve vysokém stupni přípravy,“ uvedl mluvčí Teplárenského sdružení ČR Pavel Kaufmann. Rezort počítá s tím, že se nové spalovny začnou stavět kolem roku 2020.
Energetické využití odpadu dává v principu smysl i podle ekologických organizací. „Klíčové ale bude, kolik tohoto odpadu zůstane po vytřídění. Vlámsko má asi 150 kilogramů nerecyklovatelného zbytkového odpadu na obyvatele a rok, ze kterého smysluplně vyrábí energii. MŽP však plánuje, že u nás zbytků bude něco kolem 290 kilogramů na hlavu,“ namítá Vojtěch Kotecký, programový ředitel Hnutí Duha. Hrozí tak, že se spálí i potenciálně cenné suroviny.
Stát by měl podle Hnutí Duha využít evropské fondy v prvé řadě na praktické recyklační programy a teprve pak uvažovat o podpoře nových spaloven. „Evropská komise opakovaně zdůrazňovala, že peníze půjdou pouze na spalování nerecyklovatelného zbytkového odpadu, a to ministerský návrh evidentně nezajišťuje,“ dodává Kotecký.
