Ministerstvo průmyslu nečekaně podpořilo provozní podporu pro soláry | E15.cz

Ministerstvo průmyslu nečekaně podpořilo provozní podporu pro soláry. ČEZ změnu vítá

Ondřej Souček

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Solární firmy si zřejmě pro svůj další rozvoj vybojují výrazný ústupek od ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Rezort, který dlouhodobě varuje před dalším solárním boomem, nyní otočil a chystá se vpustit solární elektrárny do aukčních soutěží o provozní podporu. Dosud to vypadalo, že solárníci budou moci nové pozemní projekty stavět pouze za pomoci investiční podpory z unijního Modernizačního fondu.

Změnu přístupu oznámil rezort ve čtvrtek na hospodářském výboru, který ji následně podpořil. Kladné stanovisko výboru přitom podle hráčů z trhu znamená i téměř jisté prohlasování pozměňovacího návrhu. Ten je součástí novely zákona o podporovaných zdrojích aukce, kterou v Poslanecké sněmovně nyní čeká třetí čtení. Když změny poslanci schválí, zamíří do Senátu.

„Z naší strany je to ústupek v rámci vyjednávání, což nám zajistilo podporu pro náš návrh v oblasti určení hranic překompenzací u dosud instalovaných elektráren a hlavně projednání zákona,“ vysvětluje změnu politiky náměstek ministra průmyslu a obchodu René Neděla.

Možnost vypsání aukcí však podle Neděly neznamená, že k tomu ve skutečnosti dojde. Příští vlády k tomu budou mít zatím jen podporu v legislativě. „My sami bychom solární aukce zatím rozhodně nevypisovali. Trváme na tom, že je zde dostatek investičních prostředků, ať již evropských, nebo národních, které jsou časově omezené. Na rozdíl od provozní podpory, která by navyšovala roční náklady na obnovitelné zdroje a musela by být financována buď ze státního rozpočtu, nebo všemi odběrateli elektřiny,“ upozorňuje Neděla s tím, že nyní Česko vydává na podporu fotovoltaiky zhruba 30 miliard korun ročně.

Jan Krčmář, šéf Solární asociace, ovšem zdůrazňuje, že aukční model je mnohem funkčnější model podpory než ta investiční z Modernizačního fondu. Firmám podle něho zajistí garantované výkupní ceny, respektive příplatky k tržní ceně, a státu díky soutěži zase co možná nejnižší náklady. „Aukce se nemusejí vypisovat hned. Je ale nutné je legislativně z aukcí nevylučovat, abychom je mohli v budoucnu kdykoliv využít,“ míní Krčmář. Investiční podpora se podle něho může ukázat jako nedostatečná, protože zejména pro menší hráče může být bezdotační prodej vyrobené elektřiny přímo na burzu příliš rizikový. 

Polostátní energetická firma ČEZ změnu také vítá. „Vždy jsme zastávali pozici, že je správné, aby byly aukce v legislativě technologicky neutrální, tedy aby žádný obnovitelný zdroj nevylučovaly,“ říká mluvčí ČEZ Barbora Peterová s tím, že takový přístup umožní státu flexibilně reagovat na vývoj v Evropě a zjednoduší mu i cestu k plnění klimatických cílů. „V současné chvíli nelze být za ČEZ konkrétní v tom smyslu, kterých projektů by se aukce mohly týkat, neboť příslušná norma je stále v legislativním procesu,“ doplnila.

Aukce obnovitelných zdrojů je provozní podpora založená na tržním mechanismu, který využívá řada unijních státu jako například Německo či Polsko. Funguje tak, že stát vypíše, kolik kapacity poptává, a pak výrobci elektřiny podávají nabídky, kolik příplatku k tržní ceně potřebují, aby se jim provoz elektrárny vyplatil. Výsledkem je soutěž, která má stlačit podporu na minimum.

Výbor současně podpořil stanoviska MPO k přiměřenosti podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Podle něho by o takzvaném vnitřním výnosovém procentu – zjednodušeně výnosnosti investice do obnovitelného zdroje během trvání podpory – mohla rozhodovat vláda svým nařízením. MPO ve svém návrhu navrhl pouze rozmezí, v němž by se výnosnost měla pohybovat, a to od 8,4 procenta do 10,6 procenta.

Instalovaný výkon všech solárních elektráren v Česku nyní dosahuje 2,2 gigawattu, tedy zhruba desetiny všech tuzemských elektráren. Ministerstvo životního prostředí se domnívá, že na konci dekády by mohl vzrůst na sedm až 14 gigawattů.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah