Na nedostatek lidí na trhu práce si stěžují firmy ve všech oborech, část z nich se proto snaží zaměstnance „dovážet“ z ciziny. Největší tuzemský výrobce pracovní obuvi, továrna Prabos ze Slavičína, se ale rozhodl místo lidí přesouvat výrobu. Ve městě Ilarionovo poblíž ukrajinského Dněpropetrovsku otevřel dílnu, kde mají místní šičky do konce srpna vyrobit první dvě tisícovky obuvnických svršků. Během dvanácti měsíců chce společnost navýšit měsíční produkci na pět tisíc dílů bot.
Z dat statistického úřadu vyplývá, že obuvníci loni v Česku vyrobili čtyři miliony párů bot a zaměstnávali 3 521 lidí. Počet pracovníků v oboru narostl o 286 lidí. Jedná se tak o první nárůst za patnáct let. Přesto výrobci obuvi uvádějí jako nejpalčivější problém právě nedostatek kvalifikovaných lidí.
“Myslíme na budoucnost a rádi bychom včas předešli zbytečným komplikacím, kdy nebude na českém trhu dostatek šiček, bez kterých se výroba obuvi neobejde,” říká o expanzi na Ukrajinu předseda představenstva Prabosu Jaroslav Palát.
V ukrajinské pobočce podniku je momentálně zaměstnáno 25 dělnic, které pracují na výrobě prvních 2000 svršků. Do budoucna se však bude počet šiček a objem výroby zvyšovat. „Zájem o práci je na Ukrajině enormní. Hlásily se nám stovky lidí,“ uvedl Palát. Až se výroba rozběhne, počítá Prabos v ukrajinské dílně s padesátkou šiček. Výhodou lokality je prý i to, že ve městě funguje obuvnická škola.
Dle předběžné účetní uzávěrky dosáhla firma v roce 2017 tržeb přesahujících 330 milionů korun a zisku 42,5 milionu korun po zdanění, který meziročně vzrostl o 56 procent.
Na Ukrajině působí řada dalších českých společností, agentura CzechTrade registruje více než 200 zastoupení a kanceláří tuzemských firem. Jde například o MND, Škodu JS nebo telekomunikační firmu TTC Marconi.
| Prabosv datech |
| Společnost Prabos plus je výrobce obuvi s tradicí sahající až do roku 1860. Tehdy vznikla jako společnost Japis, která zpracovávala usně a po I. světové válce zahájila výrobu obuvi. Po znárodnění v roce 1948 přešla společnost Japis pod správu národního podniku Baťa a následně byla v roce 1952 začleněna do národního podniku Svit Gottwaldov. |
| V roce 1991 se závod transformoval jako samostatná divize akciové společnosti Svit Zlín. V lednu 1993 získala společnost právní subjektivitu pod názvem Prabos Slavičín a postupně se transformovala na současnou Prabos plus. |
| Boty Prabos obouvají zaměstnanci předních českých výrobních společností, dál pak příslušníci české a německé armády či makedonská policie. Firma dodává či dodávala své boty i pro armády Litvy, Švýcarska, Polska, Nizozemska nebo Velké Británie. |
