Ruský Gazprom znovu napíná evropské země a testuje trh s plynem. Ten přestal ve středu proudit přes klíčový plynovod Nord Stream 1 (NS1). Cena suroviny šla v reakci na toto dění nahoru, ovšem později spadla poměrně hluboko pod úroveň z minulého týdne. Dodávky potrubím by měly být obnoveny v sobotu, panují však obavy, že by plynárenský gigant mohl s odkazem na technické obtíže v odstávce pokračovat. Energetické obtíže mezitím dále testují unijní soudržnost, bulharská vláda je doma pod tlakem, aby nejednala s Gazpromem o obnovení dodávek, které stopl na jaře.
Ruská společnost oznámila třídenní odstávku dopředu, uvedla, že je potřeba provést údržbu a kontrolu kompresorové stanice. Cena plynu pro evropský trh ve virtuálním obchodním uzlu TTF v Nizozemsku vyskočila ve středu ráno na 283 eur za megawatthodinu, ale později k úrovni 250 eur. Minulý týden přitom krátkodobě překonala 340 eur.
Moskva tvrdí, že dodávky zemního plynu brzdí západní sankce, kvůli kterým uvízlo dodání turbíny, jež by mohla objem přepravované suroviny zvýšit. „Garantuji, že kromě technologických problémů způsobených sankcemi nic nezasahuje do dodávek plynu,“ přesvědčoval mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Expert o potížích s „Putinovým“ plynem: Hrozí několik nepříjemných zim! Ale dlouhodobě prohraje
Evropská unie je však dlouhodobě přesvědčena, že Rusko využívá plyn jako zbraň. Gazprom snížil už v červnu množství plynu přepravovaného NS1 na čtyřicet procent kapacity potrubí a později dokonce na dvacet procent. Podle některých názorů by nyní s přicházejícím chladným počasím mohl plynovod vyschnout zcela. Tento názor sdílí kupříkladu německý ministr hospodářství Robert Habeck, „Už se to nevrátí, to je hořká realita,“ prohlásil na počátku tohoto týdne.
Evropské zásobníky se plní, stačit to však nebude
Gazprom k tomu v úterý oznámil, že od čtvrtka zcela zastaví dodávky plynu francouzské společnosti Engie, protože firma plně neuhradila červencové dodávky. Kreml patrně znervózňuje, že se řadě evropských zemí i přes obstrukce daří před zimou plnit plynové zásobníky. Jejich evropský průměr je aktuálně 80 procent, přičemž největší evropská ekonomika dosáhla 83 procent. „Je to něco jako zázrak, že hladiny plynu v Německu stále rostou,“ komentovala situaci podle Reuters Commerzbank.
Země však i tak potřebuje ušetřit aspoň dvacet procent plynu a zajistit si dodatečné dodávky, aby překonala nadcházející topnou sezonu, tvrdí šéf německého síťového regulátora Klaus Müller. „Jestli to všechno zvládneme, máme šanci tuto a následující zimu překonat. Pokud ne, může to být těžké,“ citovala ho agentura Bloomberg.
Zatímco Polsko a Portugalsko mají zásobníky plné a Švédsko či Francie jsou nad devadesáti procenty, Česko je zhruba na německé úrovni. Některé země jsou však pozadu, se šedesáti procenty mezi ně patří Bulharsko. Sofia je před zimou mimořádně nervózní a úřednický kabinet, který se ujal vlády v srpnu, uplynulý týden hovořil o nutnosti jednání s Ruskem o obnovení dodávek plynu. Gazprom je do země zastavil v dubnu, protože Sofia odmítla za plyn platit v rublech. Původní vláda však v červnu padla a nynější ministr energetiky Rosen Christov ji obvinil z toho, že vztahy s Moskvou pokazila.
Úřednická vláda v Bulharsku může změnit kurz země
Odborníci míní, že si Kreml zvolil Bulharsko k odříznutí od suroviny jakožto slabý článek. Chudý unijní stát je na dodávkách z Ruska závislý z devadesáti procent a jeho dosavadní smlouva s Gazpromem má vypršet na konci roku. Předešlý kabinet se snažil zajistit dodávky zkapalněného plynu z USA a dokončit potrubní propojení s Řeckem, Christov však tvrdí, že bez ruského plynu se Bulharsko neobejde, jelikož se nedaří tankery s LNG dostat do země.
Odborníci se proto bojí, že vláda, která má zemi dovést pouze k volbám 2. října, může zcela přeorientovat její kurz a dále poškodit unijní jednotu, kterou už narušuje Maďarsko. „Tuto situaci bychom neměli podceňovat. Bulharsko v tuto chvíli prochází geopolitickou změnou,“ varoval podle magazínu Foreign Policy analytik Genadij Kondarev z think-tanku E3G.
Rizikem je především to, že Gazprom bude Bulharsko tlačit k uzavření nové dlouhodobé smlouvy, kterou si je připoutá na roky. Proti jednání s Gazpromem protestovali Bulhaři v ulicích a Christov ujišťuje, že mu jde pouze o zdárné dokončení dosavadního kontraktu. Ruská společnost však zatím na výzvy k jednání nereagovala.
Ekologové se bojí investic do LNG terminálů
Evropu také čeká nelehké soupeření s asijskými zeměmi o zajištění tankerů s LNG. Na starém kontinentu navíc roste kritika plánované více než dvacítky plovoucích terminálů ze strany ekologických aktivistů a vědců. Obávají se především toho, že se z těchto investic stane dlouhodobé řešení, které prodlouží odchod EU od tohoto zdroje, uvolňujícího do ovzduší především velké dávky metanu.
„Vybudování této obrovské LNG infrastruktury uzavře svět do pokračující závislosti na fosilních palivech a poškozování klimatu na příští dekády,“ řekl AP klimatolog John Sterman z Massachusetts Institute of Technology.
Kritici tvrdí, že miliardy dolarů, které bude stát instalace terminálů, by bylo lépe využít na obnovitelné zdroje a energetické úspory. Jsou přesvědčeni, že s touto kombinací by výpadek ruského plynu Evropa zvládla.
