Motorem nové evropské i české ekonomiky se stává bezpečnost
- Téměř desetina českých průmyslových firem plánuje už letos rozšířit svoji činnost v oblasti defence. A další pětina se na to chystá.
- Sehrát významnou roli nemusejí jen velká uskupení, jako jsou CSG, Colt CZ nebo nově vzniklý Omnipol Group, ale i menší hráči ze startupové scény.
- Evropská unie už uvolnila stovky miliard eur na obranné a bezpečnostní inovace, do zbraní nejvíce investují Polsko, Německo, Pobaltí a sever Evropy.
Stále více českých firem se zaměřuje na obranu a bezpečnost. Poptávka po výrobcích a technologiích z této oblasti celosvětově roste. Kromě uskupení, jako jsou CSG, Colt CZ nebo Omnipol Group, jsou úspěšní i menší hráči. Téma rezonuje v Evropské unii, která se stala vůbec největším odběratelem zbraní na světě.
Na Evropu se valí další bezpečnostní hrozby. Už to není jen Rusko, které ani po čtyřech letech zbytečné a velmi krvavé agrese proti Ukrajině nechce boje ukončit. Nová válka Spojených států a Izraele s Íránem může probudit šíitské radikály dosud deaktivované v evropských zemích a také vzedmout další velkou migrační vlnu z Blízkého východu.
Stále napjatější situaci se všemi globálními problémy je však možné vnímat i jako šanci. Prostředky vynaložené na odstranění nebo zmírnění rizik mohou nastartovat celý evropský kontinent včetně menších a vývozně zaměřených ekonomik.
Zájem o zbrojní výrobu roste
Stovky miliard eur na nákupy zbraní i různé vývojové projekty už uvolnila Evropská unie a samostatně především Polsko, k němuž se přidává Německo a další státy. Podle březnových dat Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru zvýšila EU v posledních pěti letech dovoz zbraní o 210 procent a je tak jejich vůbec největším odběratelem na světě. Téměř polovinu tohoto převážně vojenského materiálu dodaly Spojené státy.
EU rovněž začala výrazně investovat do obranných a bezpečnostních inovací. Chce být méně závislá na severoamerickém spojenci a snížit jeho technologický náskok. Starý kontinent přitom zaostává i za Čínou. Tlak amerického prezidenta Donalda Trumpa na posilování evropských armád nebo dopravní a zdravotnické infrastruktury související s obranou je příležitost, z níž lze mít prospěch.
Potvrzuje to aktuální průzkum společnosti PwC mezi šéfy českých průmyslových firem. Téměř desetina z nich plánuje už letos rozšířit svoji činnost v oblasti obrany. A další pětina se na to chystá. Jde především o podniky působící v automotive. Hlavní trendy spatřují v digitalizaci, robotizaci, boji proti hybridním hrozbám a v rozvoji AI, dronů a obecně autonomní techniky.
„Mnoho výrobců hledá nový směr. Právě obranný průmysl z této transformace může vyjít jako vítěz. Firmy se tomu chtějí přizpůsobit a naskočit na tuto vlnu včas,“ říká partner PwC David Borkovec. Připomíná, že Česko má ve zbrojní produkci obrovskou tradici a může se na přezbrojování armád napříč Evropou podílet.
Tahouni nových technologií
Že se z potřeb vojáků rodí převratné věci, dokládá například internet nebo GPS, které v minulosti vyvinul Pentagon. V hledání nových řešení nejen pro obranu a bezpečnost, ale i pro vodohospodářství nebo zemědělství dlouhodobě vede Izrael, kde se mimořádně dobře daří startupům. V poslední době se v inovacích bleskově posunula dopředu válkou zmítaná Ukrajina a Ruskem ohrožované Pobaltí, Finsko a Švédsko.
Vláda Andreje Babiše seškrtala armádní rozpočet a zatím jen obecně klade důraz na protivzdušnou obranu či boj s nelegální migrací. Česko se ale může opírat právě o potenciál soukromého sektoru. Ostatně to jsou firmy, které hospodářská strategie kabinetu označuje za tahouny ekonomiky. A zvlášť v současnosti mezi ně patří zbrojní a letecké podniky. Sehrát významnou roli přitom nemusejí jen velká uskupení, jako jsou CSG, Colt CZ nebo nově vzniklý Omnipol Group, ale i menší nebo úplně noví hráči ze startupové scény. Těm však vláda musí vytvořit dostatečný prostor pro růst, byť už někteří dokázali, že se bez legislativních změn a pomocné ruky státu obejdou.
Obrana jako elitní laboratoř
Jedním z prvních v Česku, kdo už na začátku minulé dekády začal vynakládat prostředky do technologických a leteckých firem, aby z nich postupně vytvářel provázaný celek, je zmíněný Omnipol. Podle šéfa představenstva skupiny Artema Movsesyana je tato oblast důležitá a perspektivní nejen z pohledu armády nebo policie, ale celé společnosti. „Investice do obranných technologií dnes nesmíme vnímat pouze jako výdaj na obranu a bezpečnost, ale jako strategický imperativ pro celou českou ekonomiku. Obranný průmysl je v 21. století elitní laboratoří, kde vznikají inovace s obrovským přesahem do civilního sektoru – od pokročilé robotiky a umělé inteligence až po moderní letectví,“ uvádí pro e15.
Movsesyan míní, že pokud Česko nemá být jen evropskou montovnou, ale suverénním technologickým hráčem, musí stavět právě na oborech s vysokou přidanou hodnotou a využít svoji unikátní devadesátiletou industriální tradici. „Hospodářská síla subjektů, jako je Omnipol Group, který v současnosti generuje mnohamiliardový obrat, je jasným důkazem, že domácí know-how dokáže uspět v nejtvrdší globální konkurenci. Podpora tohoto odvětví znamená udržení špičkových talentů v zemi a budování národního inovačního motoru, který posouvá hranice možného pro celý český průmysl,“ upozorňuje Movsesyan.
Omnipol vlastní společnosti ERA, výrobce pasivních lokátorů pro civilní letový provoz i vojáky, a Mesit zaměřený na rádiové systémy a přesné letecké přístroje. Skupina má rovněž podíl v Aeru Vodochody, kde iniciovala vývoj nových proudových letounů L-39 Skyfox. Už je koupilo Maďarsko, Vietnam a státní podnik LOM Praha. Omnipolu patří také Aircraft Industries, které vyvíjejí elektronikou a čidly napěchovaný stroj, jenž bude menší obdobou letounu NATO známého pod zkratkou AWACS.
České drony zajímají NATO
K předním českým technologickým podnikům patří také LPP Holding, který představil například útočný dron s AI. Bezpilotní letouny nově vyzbrojené naváděnými střelami chystá i nejznámější tuzemská firma z této branže Primoco UAV. A do zemí NATO proniká česko-ukrajinský výrobce čistě vojenských průzkumných a útočných dronů U&C UAS. Na trhu působí teprve dva roky a fakticky jde o startup.
„Nároky neustále rostou, a proto dokončujeme vývoj takzvaného lovce dronů, který je ve fázi ostrých testů,“ říká šéf výroby U&C UAS Pavel Bulant. Systémy nacházejí uplatnění díky zkušenostem přímo z ukrajinského konfliktu. Přelomová je jejich schopnost vypořádat se se širokým spektrem prostředků elektronického boje. To je oblast, v níž Rusko dlouhodobě patří k celosvětové špičce. Software dronů se neustále vylepšuje podle vývoje války, a to díky zpětné vazbě od ukrajinské armády. Situace je podle Bulanta natolik dynamická, že inovační skoky netrvají několik let jako v minulosti, ale jen měsíce nebo i týdny.
Do rychle se rozvíjející a stále ziskovější výroby bezpilotních prostředků vstupuje dnes už globální skupina CSG Michala Strnada. Klíčové pro ni bylo loňské získání majority v srbské firmě MUST Solutions, vývojáři a výrobci turbínových motorů. V rámci CSG tak vznikl nový subjekt AviaNera Technologies. Ten se v současnosti zaměřuje na malé proudové pohonné jednotky určené pro drony včetně takzvané vyčkávací munice a další obranné aplikace. „Tyto špičkové technologie a know-how v oblasti pohonných jednotek jsou klíčovým komponentem a často i úzkým hrdlem při vývoji a výrobě moderních bezpilotních prostředků,“ uvádí Strnad. Je to podle něj první krok na cestě k vertikální integraci, která CSG umožní vyvíjet a vyrábět kompletní systémy.
Zastaralý systém nákupů
Zástupci soukromé sféry zmiňují Izrael a Ukrajinu, kde zbrojaři včetně startupů velmi pružně spolupracují s vládními agenturami propojujícími konstruktéry a vývojáře s armádami. Vznikají tak řešení, která odpovídají potřebám vojáků na bojišti v reálném čase.
„Obranný a bezpečnostní průmysl může nastartovat novou českou ekonomiku, má silný inovační potenciál. Řada firem rychle zareagovala na ukrajinský konflikt,“ zdůrazňuje viceprezidentka Asociace leteckého a kosmického průmyslu Martina Tauberová. Jenže Česko i řada zemí EU se stále vyznačují tím, že zdlouhavý akviziční proces zavedení daného produktu do výzbroje prodlužují na několik let. Zejména u dronů, ochranných systémů proti bezpilotním prostředkům a u dalších překotně se vyvíjejících technologií je přitom téměř jisté, že v době dodávky jsou už překonané potenciálním protivníkem. Přenastavení systému nákupů je důležité i proto, že firmy mají mnohem kratší inovační cykly. „Nesmíme přistupovat k akvizicím technologických zbraní stejně jako k dělům nebo tankům,“ apeluje náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka. „Řadu technologií musíme pořizovat jako službu, ne jako produkt, který je v okamžiku nákupu už zastaralý.“
